Poměrně přesně dokážou obézní děti rozeznat dětští lékaři. Jsou zběhlí v takzvaných percentilových tabulkách, které porovnávají váhu a výšku dítěte, navíc čísla umí vztáhnout k věku dítěte a porovnat ho s jeho podobně rostlými vrstevníky. Krom toho děti vyšetřují, takže vidí i jejich postavu a svaly. Bohužel pro děti i jejich rodiče, pediatři se dětskou obezitou v podstatě nezabývají. Jak ukazují zjištění odborníků na výživu, ani na ni rodiče dětí neupozorňují. Důvod? Je to nepříjemné, citlivé téma a rodiče to až na výjimky v podstatě nechtějí slyšet. V praxi se to projeví tak, že ačkoli cílené výzkumy odhalí například mezi patnáctiletými až čtvrtinu dětí s obezitou či nadváhou, podle jejich lékařů má tuto diagnózu ani ne pár procent dětí. Chcete-li s lékařem řešit váhu dítěte, musí iniciativa vzejít od vás. „Pokud se vám zdá, že vaše dítě přibírá na váze, více než je zdrávo, a nevíte, jaké potraviny omezit či jak správně sestavit jídelníček, přijďte do vybraných poraden NUTRIADAPT, kde vám pomohou se správným stravováním. Nejen vaší ratolesti, ale i vám a celé rodině,“ říká MUDr. Ondřej Nývlt.
Pokud máte pocit, že riziko nadváhy či obezity se týká i vašeho potomka, máte několik možností, jak to zjistit. Nejpoužívanější jsou následující tři:
- Jednoduché porovnání váhy a výšky – tento výpočet se používal roky, ale slouží pouze pro hrubou orientaci. Spočívá v tom, že od výšky v centimetrech odečtete stovku a vyjde vám váha, kterou by daný jedinec měl mít. Tedy pokud dítě měří 145 centimetrů, mělo by mít 45 kilo. Ale ve skutečnosti by pravděpodobně mělo mít o něco méně. Pokud potomek váží více kilo, než kolik centimetrů nad metr měří, jeho váha v pořádku nebude. Pozor, nelze použít u batolat či předškoláků, kteří měří méně než 120 centimetrů.
- BMI – i tato metoda (body mass index čili hmotnost v kilogramech dělená výškou2 v metrech) má své mouchy, protože například nebere v potaz typ postavy a nedá se podle ní poznat, zda má člověk spoustu pevných svalů nebo především tukovou hmotu. U dětí je navíc potřeba index vyhodnocovat trochu jinak než u dospělých. Například proto, že u dětí jsou ještě v pořádku hodnoty BMI, které by u dospělých svědčily o podvýživě.
- Percentilové tabulky – jsou rozhodně nejpřesnější, práce s nimi naštěstí není složitá. Najdete je v některých typech očkovacích průkazů, případně je bez problémů můžete sehnat na internetu, někdy i s aplikací na výpočet a vyhodnocení. Porovnávají výšku a váhu dětí a někdy ji rovnou vztahují k věku, díky čemuž snadno zjistíte, jak na tom váš potomek je. Pozor, některé tabulky počítají skutečně jen s váhou a výškou, jiné porovnávají již vypočítané BMI s věkem, ty jsou obecně považovány za přesnější.
I tak berte zjištění z nich s rozmyslem. V každém případě se doporučuje hraniční hodnoty probrat s praktickým lékařem nebo dětským obezitologem – například když vám vyjde, že dítě se pohybuje nad 90. percentilem a 90 procent dětí je tedy štíhlejších než to vaše. „Stále jsou to jen tabulky. Rozhodující je tělesná konstituce dítěte a podobně,“ říká k tomu specialistka na obezitu dětí i dospělých Iva Málková ze společnosti STOB.
Co se dá vyčíst z tabulek?
Pro přesnější představu přinášíme pár příkladů toho, jaká váha v jakém věku a při jaké výšce dětí už je na pováženou a rodiče by s ní určitě měli něco dělat. Tohle už je trochu moc.
Kojenec či batole
- roční chlapec s výškou 80 centimetrů vážící 13 až 14 kilogramů
- tříletá dívka vysoká 100 centimetrů s váhou 18 kilogramů
Předškolák
- čtyřletý chlapec s výškou 120 centimetrů a váhou 26 kilogramů
- pětiletá dívka vysoká 115 centimetrů vážící 24 kilogramů
Školák
- sedmiletý chlapec vysoký 135 centimetrů s váhou 40 kilogramů
- desetiletá dívka měřící 140 centimetrů s váhou 50 kilogramů
Dospívající
- patnáctiletý chlapec s výškou 160 centimetrů a váhou 85 kilogramů
- sedmnáctiletá dívka vysoká 165 centimetrů, váha 75 kilogramů