Komu hrozí předčasná menopauza

Zatímco po padesátce už je menopauza normální, když se objeví kolem čtyřicítky nebo dokonce ještě dříve, jde o menopauzu předčasnou. Mezi čtyřicítkou a padesátkou se pak dá hovořit o širší normě.

V naší populaci se klimakterium u žen hlásí v průměru ve dvaapadesáti letech, přičemž podle lékařů tento věk v západní civilizaci stále mírně stoupá. Mezi hlavními vysvětleními se objevuje kvalitnější výživa a nižší počet těhotenství spolu s kratší délkou kojení během života ženy. Jenže právě otázka délky kojení není jednoznačná. Některé studie například tvrdí, že dlouhé kojení může nástup menopauzy oddálit.

Ženy se předčasné menopauzy logicky bojí ale, spojují ji spíše se stárnutím jako takovým či se změnou postavy. Menopauza však přináší i zcela konkrétní rizika a problémy. Patří mezi ně krom potíží v sexuálním životě například rychle stoupající riziko osteoporózy či aterosklerózy. Měnící se postava je důsledkem zvýšeného ukládání tuku v oblasti břicha, což je rovněž rizikové. Dále stoupá pravděpodobnost výskytu nemocí srdce a cév, cukrovky a zřejmě také některých druhů rakoviny.

Předčasná menopauza vs. neplodnost

U předčasné menopauzy hraje poměrně velkou roli dědičnost, ale může se objevit i z jiných příčin. Existuje dokonce vyšetření, které dokáže blížící se přechod odhalit dříve, než se skutečně přihlásí. Toto vyšetření lékaři standardně nenabízejí, protože výsledky vyšetření se nedají v praxi využít. Menopauzu nelze zastavit ani oddálit. Zevrubná vyšetření nastupují v případě, kdy se menopauza ohlásí nečekaně brzy, třeba v pětatřiceti letech.

Jestliže přece jen chcete vědět, zda už vaše menopauza pomalu neťuká na dveře, můžete si nechat vypracovat takzvaný hormonální profil, který stojí několik tisíc korun.

Pokud už se klimakterium hlásí o slovo či vypukne naplno, lze pouze více či méně mírnit její průvodní příznaky. To, že žena nemůže kolem čtyřicítky otěhotnět, protože její plodnost zásadně klesla, nemá s klimakteriem nic společného ani to neznamená, že se tato etapa života již blíží. Příčinou je většinou nedostatek vajíček, případně nedostatek kvalitních vajíček. Pokud chcete mít jasno v otázce, jak jste na tom s plodností, nechte si udělat vyšetření hladiny takzvaného antimülleriánského hormonu.(AMH test). Test vás vyjde zhruba na šest set až osm set korun. Ukáže, jak velké jsou rezervy vašich vajíček ve vaječnících.

Co může a co nemůže spustit předčasnou menopauzu?

Někdy předčasný přechod vypukne zdánlivě bez příčiny, často se však nějaký spouštěč najde. Může to být například závažná infekce vaječníků či autoimunitní onemocnění. Nespustí ji odstranění dělohy, avšak odstranění obou vaječníků ano. Jejich podvázání nebo přepálení coby sterilizace menopauzu nepřivolává, zabraňuje pouze tomu, aby se k vajíčkům dostaly spermie, vajíčka však tělo produkuje i nadále.

Klimakterium nastane okamžitě také u žen, kterým funkci vaječníků poškodila radioterapie či chemoterapie při léčbě závažného onemocnění. Rozhodně však nelze dávat nástup menopauzy do souvislosti se stresem nebo nějakým traumatem. Studie to opakovaně vyloučily. Souvislost bývá opačná, klimakterické změny mimo jiné zvyšují vnímavost vůči stresu a činí jeho prožívání obtížnějším, přičemž žena si ještě nemusí uvědomovat, že se již nachází v přechodu. Pokud v této době zažije nějaký velký stres, může se mylně domnívat, že to byl právě on, kdo klimakterium spustil.

Nemohou ji spustit ani léky, ačkoli se někdy v této souvislosti mluvilo třeba o antidepresivech nebo hormonální antikoncepci. Může se však stát, že žena, která například v pětatřiceti pilulky vysadí, už menstruaci nedostane. Lékař u ní pak diagnostikuje předčasnou menopauzu. Ovšem antikoncepce za to nemůže, její hormonální působení pouze bránilo tomu, aby byl přechod odhalen. Po vysazení se projeví naplno.