19.06.2015
Ondřej Nývlt
Naše tělo se skládá z 70% vody. Bez jídla můžeme vydržet i několik týdnů, ale bez vody jsme schopni přežít jen 3 dny. Tak důležitá je voda. Tělo ji ztrácí pocením i dýcháním. Vodu potřebuje každá buňka v našem těle pro správné fungování, navíc voda pomáhá k vyplavení odpadních látek z těla. Mnoho lidí si však plete vodu s čajem, kolou nebo dokonce i s kávou. Ale pomyslete, prali byste špinavé prádlo v limonádě? A to právě mnoho lidí dělá.
Špatný pitný režim je podle Světové zdravotnické organizace příčinou až šesti procent všech nemocí, a to nejen z důvodu špatné kvality tekutiny, ale také z jejich nedostatečného příjmu.
Voda je rozpouštědlo a všechny látky, které má organismus využít, se nejprve musí rozpustit ve vodě. Jedině to, co je rozpuštěné, dokáže naše tělo vstřebat a využít. Bez vody obsažené ve slinách bychom se moc nenajedli. Pokud nevěříte, zkuste chvíli dýchat přes otevřená ústa, až se sliznice vysuší, a pak si dát piškot nebo sušenku.
Voda také pomáhá organismus chránit. Všechny sliznice a povrchy těla jsou zvlhčovány. Pokud dojde k vysušení, např. při použití klimatizace, velkým horkem nebo třeba dlouhým máčením ve vodě, kůže nebo sliznice jsou náchylnější k infekci.
Bolest hlavy, únava, snížená schopnost soustředění, nevolnost a pokles výkonnosti – to vše jsou časté příznaky zanedbaného pitného režimu.
Nedostatek vody navíc zvyšuje ukládání tuku. Naše tělo se neustále potřebuje zbavovat odpadních látek, které v něm vznikají v průběhu metabolických procesů nebo se do něj dostávají z okolního prostředí. Při nedostatečném pitném režimu naše tělo vodu zadržuje, spolu s ní i nevyloučené toxiny. Protože se ale tělo toxinů potřebuje zbavit, odkládá je na místo, kde mu budou nejméně škodit, a to do tukové tkáně. A hned je pár kilogramů navíc. Cítíme se oteklí, odulí a zejména ženy mají celulitidu. Když málo pijeme, naše pleť je mdlá, šedá, povadlá, kůže není pružná, dělají se nám vrásky.
Mohou se však rozvinout závažná onemocnění – nemoci ledvin (zejména ledvinové kameny), jater, obezita, kardiovaskulární onemocnění a jiné civilizační choroby. Jednoznačnou spojitost s pitným režimem mají urologické problémy.
Mezi nejčastější urologické problémy patří záněty močových cest, které trápí víc ženy než muže. Nejčastější močovou infekcí je zánět močového měchýře (cystitida). Nejnebezpečnější je zánět ledvin (pyelonefritida), která může skončit i selháním ledvin. Infekce se nejčastěji šíří močovou trubicí do měchýře a k ledvinám. Častější záněty u žen souvisí s anatomickými odlišnostmi a případný gynekologický zánět se často na vzniku zánětu močového měchýře podílí. U dětí jsou infekce četnější do dvou let věku. U mužů jsou takové infekce vzácné a jsou spíš spojené s postižením jiného orgánu nebo s jiným onemocněním. Nejčastěji jde o kámen v močovém měchýři, zánět prostaty či nedostatečné vyprázdnění močového měchýře při jejím zbytnění.
Potíže s močovými cestami se projevují častým nucením na močení, pálením a řezáním při močení, bolestí v podbřišku nebo v bedrech. Kromě nepříjemných pocitů při močení se někdy infekce ohlašuje i lehkým začervenáním moči kvůli přítomnosti malého množství krve. Ta se do moče dostává podrážděnou a překrvenou sliznicí močového měchýře.
Příčinou urologických potíží jsou bakteriální, virové i jiné močové infekce, ledvinné kaménky, zvětšení prostaty, inkontinence, zadržování moči, stárnutí nebo poranění. Stárnutím se zhoršuje schopnost ledvin odstraňovat z krve odpadní látky a udržovat vodní a minerálovou rovnováhu. Svalstvo ztrácí pevnost a pružnost, dochází k nedostatečnému vyprazdňování měchýře či nedobrovolnému úniku moči (tzv. inkontinenci). Následkem celkového onemocnění nebo zranění může dojít k blokádě odtoku moči nebo ke snížení funkce ledvin. Škála možných potíží je opravdu široká, od banálních až po život ohrožující.
Většinu infekcí močových cest způsobuje bakterie Escherichia coli (až v 80%), která je přirozenou součástí mikroflóry tlustého střeva. Do močových cest se dostává, zvláště u žen, díky blízkosti močové trubice a konečníku.
Zánětem močového měchýře trpí častěji také kuřáci. Látky obsažené v cigaretách narušují slizniční imunitu, která brání přichycování bakterií. U kuřáků se tedy uchytí snadněji.
U žen v menopauze je důvodem častějších infekcí dolních močových cest snižující se hladina hormonů estrogenů. Roli hrají i změny souvisící se stárnutím (atrofizace a vysychání sliznic) a pokles napětí svaloviny močového měchýře.
U malých dětí je důležité zajistit dostatečnou výměnu znečistěných plenek a již malé holčičky je nutné naučit očistit se po stolici zepředu do zadu k "zadečku". Nemocí trpí častěji ženy, kterým se vracejí vaginální záněty. To může souviset jednak s porušenou imunitou, ale také s nedostatečnou nebo naopak přílišnou hygienou. Vždy je lepší používat pH neutrální přípravky a vyhnout se voňavým hygienickým vložkám či toaletnímu papíru. Látky v nich obsažené mohou dráždit sliznice.
Prevence spočívá v dostatečném pitném režimu a zvýšení imunity. Toho lze dosáhnout dodržováním pravidel zdravé výživy, dostatkem pohybu a také vyhýbáním se cigaretám. Pokud to nedodržujete, tak alespoň dostatečně pijte. Omezte kořeněné potraviny, neboť dráždí sliznice. Protože se bakterie živí cukrem, omezte i sladké. Je chyba zadržovat moč, i to může mít totiž vliv na rozvoj infekce.
Blahodárný vliv má užívání produktů, které obsahují výtažky z brusinek. V polovině devadesátých let vědci ve Spojených státech provedli studii, v níž účinky brusinek testovali. Brusinky výrazně snížily riziko onemocnění infekcemi močových cest. Jejich vzniku zabraňují tím, že se bakterie nemohou pevně uchytit na stěnách močové trubice a měchýře.
Nejčastěji je pitný režim narušován kvůli nesoustředěnosti a zapomínání na dostatečný přísun tekutin. Především děti a senioři nepociťují takovou žízeň a nevěnují správnému doplňování tekutin dostatečnou pozornost. Také lidé, kteří jsou pracovně vytížení a během dne konzumují převážně kávu, zapomínají na dostatečný přísun nápojů a mohou být dehydratováni.
Uvádí se, že optimální příjem je 30–40 ml na kg váhy denně, pokud sportujeme, je horko nebo těžce pracujeme, tekutin musí být více. Důležité totiž není, kolik tekutin přijmeme, ale zda jsme nahradili tekutiny, které jsme ztratili. Opět platí, ani méně, ani více. Pijeme-li méně, tělo se dehydratuje a hůře funguje, pokud pijeme příliš mnoho, zbytečně zatěžujeme ledviny.
Napít se ale až při pocitu žízně je pozdě, to už je člověk mírně dehydratovaný. Musíme se naučit pít, i když nemáme žízeň, a ze začátku se do pití nutit. Potřeba doplňování tekutin je značně individuální a potřebné množství tekutin ovlivňuje řada faktorů jako hmotnost, věk a aktivita.
Dobrými ukazateli množství tekutin v těle je barva moči a častost močení. Dostatečné zavodnění ukazuje světle žlutá barva moči, je-li tmavší, tělu voda chybí. Čím je moč tmavší, tím je tělo dehydratovanější. Co se týká častosti močení, tak normální je „chodit na malou“ zhruba 5–7x přes den a maximálně 1x v noci. Pokud je frekvence jiná, něco je špatně.
Příjem tekutin by měl být vyvážený, rozložený do celého dne a založený na nekalorických nápojích. Nejvhodnější je čistá neperlivá voda nebo slabě mineralizované vody s vyváženým obsahem minerálů. Nejlépe je začít den hned po probuzení sklenicí pramenité vody s čerstvě vymačkaným citronem. Voda tělo zavodní, kyselá chuť tělo probere a nastartuje zažívací trakt a metabolismus. Vhodné jsou také ovocné a bylinkové čaje a zelený čaj, případně přírodní ovocné mošty naředěné v poměru 1:1 s vodou.
Voda by měla doplňovat všechna jídla během dne. Kdo se napije před jídlem, naplní si vodou zčásti žaludek a sní pak menší porci.
Po práci nebo po škole je dobré dát si na stůl láhev vody a sklenici, aby byl nápoj stále před očima, do večera se tak postupně vypije.
Nápoje s vysokým obsahem cukru a umělých sladidel zvětšují pocit žízně a působí nepříznivě na zubní sklovinu. Je tedy třeba snížit množství ochucených limonád, minerálek, kolových nápojů a energetických drinků. Káva, černý čaj a alkohol odvodňují, proto by měla být jejich konzumace omezená a pravidlem by měla být sklenice vody ke každému hrnku či skleničce.
Nyní již je nám zřejmé, že nedostatečný pitný režim je velmi vážnou chybou. Voda je „dopravní prostředek“ živin k buňkám a naopak odpadních látek ven z těla. Voda se tak stává základním stavebním kamenem našeho zdraví.