02.07.2014
Ondřej Nývlt
Zažívací obtíže a průjem jsou nejčastějším strašákem všech cestovatelů. Tyto problémy jsou schopny pokazit celý pobyt a donutit nás strávit cestu na toaletě. Průjmová onemocnění postihují až 80 % cestovatelů. Onemocnění nebývají těžká, ale maří záměry a úkoly cestovatelů, znepříjemňují dovolenou.
Jedná se o projev onemocnění střev, které vzniká jako důsledek nezvyklého složení stravy či požití kontaminované vody nebo potraviny při našich cestách do cizích krajů. Střeva přečerpají až 9 litrů tekutiny denně. Tekutinu tvoří denní příjem tekutin společně se sekrety žláz z trávicího traktu.
V tenkém střevě se 90 % této tekutiny vstřebává a do tlustého střeva se dostává zhruba 8 % této tekutiny. V tlustém střevě dochází k dalšímu vstřebávání. Na vyloučení vody stolicí je počítáno asi 200 ml vody za den. Při průjmu je zpětné vstřebávání tekutin narušeno, což má za následek řídkou stolici více jak 3x denně.
Pravděpodobnost onemocnění průjmem závisí na tom, odkud cestovatel pochází, kam cestuje a jaké jsou hygienické podmínky v cílové zemi. Objevuje se nejčastěji u osob cestujících ze zemí s dobrou hygienickou úrovní do oblastí s nižším hygienickým standardem. Vyšší riziko onemocnění bývá při prvním výjezdu. Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme při cestách do tropů a subtropů. Po měsíčním pobytu v těchto oblastech udává příznaky onemocnění 40–60 % turistů.
Velmi vysoké riziko průjmů (až 50 %) lze očekávat v Latinské Americe, Africe, Asii, Dominikánské republice a na Haiti. Střední riziko je v Jižní Evropě, Izraeli, Číně, Rusku se zeměmi bývalého Sovětského svazu, Jihoafrické republice a Karibské oblasti. Nízké riziko je v Kanadě, USA, Severní Evropě, Japonsku, Austrálii, Novém Zélandu a na části Karibských ostrovů.
Zvýšenou citlivost k cestovatelskému průjmu mají děti mladší 6 let, osoby se sníženou kyselostí v žaludku, nemocní s chronickým onemocněním trávicího traktu a nemocní s poruchou obranyschopnosti. Proto je důležité zvážit riziko zdravotních komplikací před plánovanou cestou. Riziko onemocnění průjmem je vyšší u dětí, které se stravují společně s dospělými a nedodržují ještě základní hygienické návyky.
Příčinou vzniku cestovatelského průjmu je především změna klimatu. Tělo se přizpůsobuje novému ovzduší a přizpůsobují se také mikroorganismy ve střevech. K výskytu průjmu přispívá nevšední stravování (kořeněná jídla, strava připravována na větším množství oleje, požívání exotického ovoce a zeleniny omývané místní vodou) či pití nebalené vody. Důvodem je infekce, nejčastěji bakteriálního původu, menší část je virová nebo parazitární.
Nejčastěji se jedná o kontaminovanou vodu a led (ty nejsou bezpečné ani v hotelových zařízeních) nebo kontaminované potraviny (neloupané ovoce, syrové a málo tepelně upravené maso, syrová zelenina, saláty, mořské produkty, nepasterizované mléko a mléčné výrobky, omáčky a zálivky v otevřených nádobách).
O vzniku a průběhu cestovatelského průjmu rozhoduje obranyschopnost hostitele, kyselost žaludku a agresivita mikroorganismu (schopnost proniknout do střevní sliznice).
Již dříve jsme několikrát zmiňovali významnou roli vlákniny pro detoxikaci organizmu a pro naše zdraví. Pokud jste zvýšili příjem vlákniny a dodržovali jste pitný režim, určitě se vám to na cestách vyplatí. Již dopředu aktivujete své probiotické bakterie, které zlepšují zažívání a chrání proti infekcím trávicího traktu.
Průběh onemocnění kolísá od velmi lehkých až po těžká onemocnění doprovázená horečkou a závažnou dehydratací. Ve většině případů mají nemocní tři a více řídkých stolic za den nebo častější a naléhavější pocit potřeby s přetrvávajícím pocitem nucení na stolici. Onemocnění může doprovázet nevolnost, zvracení, křeče v břiše, bolesti svalů a kloubů, únava, horečka, zimnice a bolest břicha s příměsí krve a hlenu ve stolici.
Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji 3. – 4. den pobytu, druhá vlna přichází kolem 10. dne. Do skupiny cestovních průjmů jsou zahrnuta i onemocnění, která se objeví v prvních 7–10 dnech po návratu domů. Asi u 2 % cestovatelů trvá průjem déle než dva týdny. Příčinou přetrvávajícího průjmu mohou být paraziti.
Posouzení závažnosti onemocnění je důležité pro rozhodnutí o způsobu léčby a režimových opatřeních. Lehké průběhy nevedou k omezení plánovaných aktivit. Při těžkém průběhu je nutný klidový režim na lůžku, v případě závažnější dehydratace bývá nezbytná hospitalizace k zajištění nitrožilního doplnění tekutin.
Léčba se má řídit podle závažnosti. Postižení musejí více spoléhat na svépomoc při prevenci, léčbě i při ochraně před dehydratací přijímáním solených potravin a minerálek. Prvotním krokem je především náhrada ztracených tekutin a minerálů – zavodnění.
Lékárnička každého cestovatele by měla obsahovat rehydratační směs, probiotikum jako prevenci proti cestovatelským průjmům, střevní adsorbenty a střevní desinfekce. Po příjezdu na místo se informujte na místní zdravotnické zařízení, abyste v případě zhoršení zdravotního stavu bezpečně našli lékařskou pomoc. Dodržováním doporučených preventivních opatření dosáhneme snížení možného rizika nákazy.
Přejeme vám, abyste vaši dovolenou prožili v klidu a ve zdraví, abyste si dobře odpočinuli a načerpali hodně sil k návratu zpět ke svým povinnostem.