17.05.2018
Andrea Vašáková
V současné době jsme zasaženi pandemií obezity. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR má u nás nadváhu 43,9 % mužů a 29,8 % žen. Obezitou pak trpí 19,3 % mužů a 18,2 % žen. Obezita se ovšem netýká pouze dospělých, ale zasahuje již ty nejmenší – děti, batolata a dokonce i kojence.
Za posledních 25 let došlo k překotnému nárůstu nadváhy a běžná obezita se stala závažným zdravotnickým problémem, který je nutné racionálně řešit. Jak uvádí MUDr. Zlatko Marinov z Dětské obezitologické ambulance, který bude jedním ze speakerů odborné konference FOOD NEWS 2018, dětská obezita tvoří v ambulanci praktických lékařů pro děti a dorost po alergických onemocněních druhou největší skupinu s chronickým onemocněním s dlouhodobými kardiometabolickými změnami.
Výskyt dětské obezity v ČR překonal pesimistické předpoklady z 80. let minulého století. V celé populaci došlo k dvojnásobnému nárůstu nadváhy a v dětské populaci byl počet obézních dokonce čtyřikrát vyšší. V současné době tedy trpí nadváhou každé 4. dítě, obezitou každé 7. dítě a monstrózní obezitou 4 ze sta dětí. V České republice je tak okolo 154 000 dětí do 16 let s obezitou, z toho 85 000, u nichž již v důsledku obezity došlo ke komplexním metabolickým změnám. Okolo 34 000 českých dětí trpí extrémní obezitou.
V dětské populaci se v 95–99 % jedná o obezitu na podkladě zvýšeného příjmu potravy ve spojení se sníženým energetickým výdejem. Ve většině případů se tedy jedná o obezitu, za kterou si můžeme sami nevhodným životním stylem, respektive za kterou jsme u svých dětí zodpovědní my jako rodiče. A dětská obezita není nic, co bychom měli brát na lehkou váhu.
Stejně jako u dospělých je totiž nadměrná tuková zásoba u dětí zodpovědná za vznik a rozvoj inzulinové rezistence, která po čase přechází do cukrovky 2. typu, podílí se na vyšším krevním tlaku obézních dětí, který po určitém čase začne ničit srdce a cévy a v kombinaci s vyššími hladinami krevních lipidů a dochází k rozvoji aterosklerózy. U obézních dětí i dospělých je tělo vystaveno i vyššímu oxidačnímu stresu a chronickému zánětu, který poškozuje buňky a urychluje tak všechny negativní změny v jejich mladém těle.
Dalšími negativními důsledky nadváhy u dětí je poškození pohybového aparátu v důsledku přetížení kloubů nepřirozenou hmotností těla, dýchací obtíže a endokrinní a reprodukční komplikace. V důsledku špatné skladby jídelníčku může obézní dítě trpět nedostatkem některých esenciálních živin jako je například železo, vitamin D nebo kyselina listová.
Nadměrná tělesná hmotnost dítě vylučuje ze společnosti vrstevníků, což může zapříčinit psychické obtíže. Ty v důsledku jen prohloubí stávající problém – dítě se začne stranit kolektivu a vyhýbat společným tělesným aktivitám, čímž se bludný kruh narůstající obezity uzavře. Pro své děti si přejeme většinou to nejlepší. Tak proč jim ničit a zkracovat život obezitou?
Dětská obezita ve 100 % případů přestupuje i do dospělosti, kdy se tito jedinci budou řadit k chronicky obézním dospělým se závažnými zdravotními a psychosociálními komplikacemi, které se plně rozvinou již v produktivním věku. U dětí, které mají „pouze“ nadváhu, je riziko obezity v dospělosti 80procentní. Když pomineme fakt, že obezita může negativně ovlivňovat plodnost, je zde pak i velké riziko přenosu obezity do následujících generací. Zejména proto, že obezita žen před početím již negativně ovlivňuje naprogramování plodu ve smyslu energetické rovnováhy a energetického metabolismu budoucího dítěte. Obezita žen a těhotných navíc zvyšuje i výskyt vrozených vývojových vad plodu.
Odborníci předpokládají, že pokud nezlepšíme svůj životní styl a návyky, proces následků a komplikací spojených s nadváhou a obezitou se geneticky zafixuje. Následně dojde k urychlení celého cyklu a významně se zhorší kvalita lidského života a v souvislosti s tím se zkrátí životnost celé populace.
V dnešní době bezproblémového přístupu k informacím o zdravém způsobu stravování a stálé dostupnosti celé řady zdraví prospěšných potravin konzumuje denně ovoce a zeleninu jen asi 35 % mužů (36,9 % ovoce, 34,2 % zelenina) a kolem 52 % žen (56 % ovoce, 48,1 zelenina).
Fyzické aktivitě podporující zdraví se věnuje v průměru pouze 13,2 % mužů a 13,9 % žen. Do 25 let sportuje více jak třetina mužů a necelých 14 % dívek. Ovšem v populaci starší 45 let je to již jen kolem 5 %. Moc dobrý příklad tedy svým dětem ohledně sportu asi nedáváme. Naproti tomu kouření si stále neodepře 27,6 % mužů a 15,7 % žen v ČR, denní konzumaci alkoholu si neodepře 16,4 % mužů a 3,2 % žen a přitom vysokým tlakem trpí přes 23 % všech obyvatel naší republiky.
Lépe na tom nejsme ani s cukrovkou. Dle údajů z Národního zdravotnického informačního systému se zvýšil počet pacientů s diabetem z 804 987 v roce 2007 až na 927 830 v roce 2015. Pacienti s diabetem I. typu, který je vrozený, a pacienti, kteří na svém onemocnění nenesou žádnou vinu, tvoří pouze 6 %. Velmi alarmující je údaj, že 85 % pacientů s cukrovkou tvoří pacienti s diabetem II.typu, tedy ti, u kterých se cukrovka rozvinula v důsledky špatného životního stylu a obezity!
Doktor Marinov je nejen dětský obezitolog Pediatrické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole, ale je také jedním z hlavních tvůrců a odborným garantem originálního a inovativního preventivního webového portálu „S dětmi proti obezitě“. Za velmi důležité považuje MUDr. Marinov uvědomit si, že zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokáží zastavit nebo přibrzdit negativní trend následků civilizačních onemocnění.
Cílem by tedy neměla být pouhá redukce hmotnosti, ale především celoživotní nastavení zdravého životního stylu pro celou rodinu jako spolupracující jednotku. Zdravý životní styl a výživové návyky se rozvíjí již od útlého dětství. Ale pouze celá rodina může měnit postoje a způsob životního stylu, kterým se dá předejít civilizačním onemocněním. Koneckonců, pro děti jsou do určitého věku vždy největším a často jediným vzorem jejich rodiče. Pokud tedy dáváme dětem od útlého dětství dobrý pozitivní příklad jak v případě racionální stavy, tak i různých pohybových aktivit, zajišťujeme tím nejlepší prevenci. A můžeme přispět k tomu, aby u nich později nedošlo k nežádoucímu nárůstu hmotnosti, případně k obezitě a s tím souvisejících zdravotních problémů.
S kladnými příklady souvisí i vstup médií do života dětí. I pro rodiče bývá často nesnadným úkolem zorientovat se v záplavě informací a zaručených doporučení výrobců různých potravin. Paradoxem často bývá, že právě výrobky určené dětem jako jsou různé sladkosti, čokoládové náhražky, uzeniny a další potraviny, jsou často nutričně na podstatně horší úrovni než srovnatelný výrobek určený pro dospělého spotřebitele. Jak radí odborníci z projektu „S dětmi proti obezitě“, přestaňme být slepými konzumenty a staňme se vzorem pro naše děti!
S problémem reklamy souvisí i laxnost společnosti a odpovědných osob. Reklama nás obklopuje na každém kroku, přináší zvýhodněné informace a vnucuje nám určitá přesvědčení. Profesionální týmy připravují cílené kampaně, které se mnohdy mohou dostat za etické hranice… Děti přitom sledují televizi až 120 minut denně, z čehož reklamy zaujímají přibližně 11 %. Vědomě by asi nikdo z nás nenechal své dítě koukat na reklamy. Když se ale tenhle komerční blok rozmělní mezi pár dětských pořadů, už to nepůsobí tak hrozně… Ale je to skutečně tak?
V marketingové komunikaci na globální úrovni se pomalu začínají prosazovat etické zásady, které pozvolna začínají pronikat i k nám. Prioritou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se stala prevence dětské obezity. V rámci jejího projektu Děti a média se zmiňuje vliv reklamy na děti a problematika reklamy na nezdravé potraviny. Rada pro reklamu ale doposud stížnost na výživová tvrzení v ČR neřešila a pozitivní sociálně-komunitní reklamu proti civilizačním onemocněním v Kodexu reklamy nezmiňuje. Stejně tak u nás není Kodex reklamy plně prosazován.
Pro děti není příliš dobrým příkladem, že to nejlepší, co si mohou dát mezi jídly, jsou sladkosti. Že jim život bude více chutnat, když se zakousnou do tabulky čokolády nebo že největší dobrodružství zažijí, když se odpoledne budou společně s kamarády ládovat slazenými cereáliemi, místo toho, aby řádily venku a hýbaly se.
Reklama jim ale každý den diktuje pravý opak. Ohledně sugestivní či klamavé a podprahové reklamy na tabákové výrobky a alkoholické nápoje přísná pravidla platí. Tak proč stejně striktní omezení nevyžadujeme u sladkostí a různých pochutin určených pro děti? Jejich zdraví je především naší zodpovědností (alespoň do určitého věku) a kvalita jejich pozdějšího života bude stát na základech, které jim dáme my, rodiče.
Článek byl napsán v odborné spolupráci s Mgr. Zuzanou Chmátalovou, Ph.D.