16.03.2018
Andrea Vašáková
K tomuto faktu přispěli velkým dílem, jakožto pověstní gurmáni, Francouzi. Tamější zainteresovaní vědci se prostřednictvím odborné studie vrhli na téma plánování jídla. To podle nich do velké míry souvisí s rozmanitostí a kvalitou stravy a stavem tělesné hmotnosti.
Co si budeme povídat, je více než jasné, že dnešní uspěchaná doba dotlačila svým tempem většinu z nás k tomu, abychom vynakládali méně času na přípravu kvalitního jídla. To je ale, i s ohledem na energii potřebnou ke zvládnutí všech úskalí této náročné doby, velmi kontraproduktivní. Je to logické: málo kvalitních živin - méně energie - menší odolnost organismu - větší náchylnost k jeho oslabení a různým onemocněním.
Na to, jak moc se zkrátila doba, kterou věnujeme přípravě kvalitní stravy (potažmo tedy i sami sobě), dokazuje srovnání let 1965-1966 a 2006-2007 ve Spojených státech. V prvním rozmezí se zde lidé přípravě jídla věnovali bezmála 2 hodiny denně, zatímco o 41 let později už se tento čas smrsknul na pouhých 58 minut za den. Kromě toho došlo také ke změně složení konzumované stravy, jejíž podíl z velké většiny zastupují jídla v restauracích nebo polotovary.
Přesto, že žaludek vyluzující zvuky na celou kancelář zaplácneme “něčím teplým”, když narychlo vyběhneme do restaurace naproti, nedodáme organismu všechno, co potřebuje. U hotovek z restaurace často chybí čerstvá zelenina, omáčky jsou zahušťovány bílou moukou, jídlo je přesolené...
Dalším negativním faktem je stres, který si s sebou do restaurace kromě vlčího hladu přinášíme také. Domyslete si sami, jak se pak náš prázdný žaludek popere s přesoleným gulášem ozdobeným pěti houskovými knedlíky, když mu bude mozek každou chvíli připomínat, že na to, aby tuhle nálož pojmul, má jen velmi omezený čas…
V tu chvíli nemáme vůbec čas přemýšlet nad tím, kde bylo maso, které právě v guláši pojídáme, koupeno a jak ho v restauraci skladovali. A to je ve srovnání s masem, které si koupíme ve vyhlášeném řeznictví, sakra rozdíl!
A co tedy studie, které účastnilo přes 40 tisíc dospělých Francouzů, prokázala? U těch, kteří si budou své jídlo plánovat a připravovat si ho doma z kvalitních surovin, bude nižší pravděpodobnost nadváhy a obezity.
Vzhledem k tomu, že si tzv. “plánovači” připravují do krabiček kromě obědů zpravidla také svačiny, mají ve stravě automaticky vyšší příjem ovoce a zeleniny, což prokázal výrazný příjem kyseliny listové a vitaminu A. Dbají také na to, aby měli dostatek vlákniny. Dalším velkým benefitem byl nižší příjem tuku, což souvisí nejen s již zmíněnou nadváhou a obezitou, ale také s dalšími závažnými onemocněními.
K těmto potěšujícím poznatkům přispěli také učení Britové. Ti svým odborným výzkumům podrobili právě doma připravované jídlo. A, světe div se, přišli na to, že jeho častější konzumace našemu zdraví skutečně prospívá!
U studie, do které bylo zavzato přes 11 tisíc dospělých, bylo prokázáno, že u těch, kteří konzumovali doma připravované jídlo alespoň 5krát týdně, bylo riziko nadváhy o 28 procent nižší než u těch, kteří si domácí dobroty dopřáli v týdnu jen 3krát.
Článek byl napsán za použití těchto odborných zdrojů:
Meal planning is associated with food variety, diet quality and body weight status in a large sample of French adults
Frequency of eating home cooked meals and potential benefits for diet and health: cross-sectional analysis of a population-based cohort study.