Proč infarkt a diabetes ohrožují stále mladší lidi

Draze vykoupený pokrok

Moderní věda a zejména akutní medicína udělala za posledních několik desetiletí obrovský pokrok. Lidé přežívají nemoci, resp. problémy, u kterých by dříve neměli sebemenší naději. Lékaři dokáží „dát dohromady“ lidi po závažných autohaváriích, dokáží transplantovat orgány a měnit části těla, přesto nedokáží ovlivnit nepříznivý trend, kdy se infarkt myokardu a cukrovka (diabetes) vyskytují u čím dál mladších lidí. Na vině je totiž současný životní styl, díky kterému se naše „vyspělá“ civilizace dopracovala k tzv. civilizačním nemocem.

Když porovnáme příčiny úmrtí našich předků (zhruba 150–200 let nazpět) s těmi současnými, zjistíme, že dříve umírali lidé převážně na infekce a úrazy, zatímco v současné době jsou to hlavně srdečně-cévní (kardiovaskulární) onemocnění, tedy infarkt myokardu a mozková mrtvice. Na tato onemocnění připadá každé 2. úmrtí!

Co je vlastně infarkt?

Abychom lépe pochopili, co je prvotní příčinou srdečně-cévních onemocnění a jak se před nimi chránit, řekněme si, co je vlastně infarkt myokardu a mozková mrtvice (CMP = centrální mozková příhoda neboli iktus).

Infarkt myokardu neboli srdeční mrtvice (záhať) je odumření části srdečního svalu (myokardu), které vzniká při špatném zásobení srdce okysličenou krví (tzv. ischémie, proto se také odborně hovoří o ICHS = ischemické chorobě srdeční). Srdeční sval, stejně jako mozková tkáň nemohou pracovat bez přísunu kyslíku. Když dojde k ucpání cévy, která zásobuje srdce okysličenou krví (tzv. koronární neboli věnčité tepny), nemá srdeční sval dostatek kyslíku a odumírá. Srdce tak není schopno plnit svoji funkci pumpy a tím se zhorší zásobení celého organismu krví s kyslíkem a živinami.

K zužování věnčité tepny může docházet postupně a dlouhodobě. Takové zúžení se poprvé projeví bolestmi na hrudi až při zvýšené námaze – jde o takzvanou anginu pectoris. Pokud je však plát měkký a křehký, může prasknout a vyvolat tvorbu krevní sraženiny, která cévu zúží nebo zcela uzavře. Není-li během krátké doby průtok krve obnoven, nedokrevnost buněk srdečního svalu způsobí až jejich odumření, tedy infarkt myokardu.

Kdo je na vině?

K ucpání cévy dochází nejčastěji na podkladě aterosklerózy, kdy se průsvit cévy postupně zmenšuje a zužuje, až jednoho dne dojde k celkovému ucpání (uzávěru). Céva může být také uzavřena (ucpána) krevní sraženinou, tzv. trombem. V zásadě je jedno, jakým způsobem k uzavření cévy dojde, důsledkem je vždy omezení průtoku krve srdečním svalem, snížení zásobení kyslíkem (ischémie) a odúmrť části srdečního svalu (tzv. nekróza).

Podobným mechanismem, tedy uzavřením cévy na podkladě aterosklerózy nebo trombózy (vmetku), vzniká mozková mrtvice (iktus). U mozkové mrtvice však může být ještě jeden mechanismus, a to krvácení, ke kterému dochází při zvýšeném krevním tlaku (hypertenzi). Céva oslabená aterosklerózou nebo tzv. výdutí (aneurysmatem) zvýšení tlaku nevydrží a praskne. V obou případech opět dojde ke snížení zásobení mozku kyslíkem a odúmrti části mozkové tkáně. U krvácení dojde navíc k útlaku mozkové tkáně v okolí výronu krve.

Cholesterol nevinen, může za to zánět

Ateroskleróza neboli kornatění tepen je způsobena ukládáním cholesterolu a dalších látek do stěny cév. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že na vině není cholesterol sám o sobě, jak se často tvrdí, ale zánět. Cholesterol jen plní svoji úlohu základního stavebního kamene všech buněk a snaží se buňky narušené zánětem opravit, respektive nahradit novými, neporušenými. Pokud je céva zdravá, neporušená, bez známek zánětu, žádný cholesterol se v ní ukládat nebude. Není důvod, není co opravovat.

Bohužel současný způsob života v současných podmínkách podporuje vznik zánětu v celém organismu a samozřejmě také v cévách, kde pak dochází k hromadění cholesterolu. Které faktory se podílí na vzniku zánětu? V prvé řadě zvýšená hladina homocysteinu, dále překyselení a zmnožení volných radikálů (tzv. oxidační stres).

Co způsobuje zánět?

Homocystein je přirozený, ale toxický meziprodukt metabolismu bílkovin a přepisu genetického kódu. Za normální situace, kdy správně fungují enzymy, je homocystein velice rychle přeměňován na další netoxické látky a tak je jeho toxicita (nebezpečnost) omezena. Aby enzymy, které se přeměny homocysteinu účastní, fungovaly správně, potřebují dostatečný přísun vitamínu B6, B12 a kyseliny listové. Posledně jmenovaná kyselina listová je velice důležitá mimo jiné v těhotenství jako prevence vrozených vývojových vad.

Překyselení je způsobeno na jedné straně špatným dýcháním, na druhé konzumací kyselinotvorných potravin, zejména přebytku cukru a masa, které nejsou dostatečně vyváženy potravinami zásadotvornými, hlavně zeleninou.

Znečištěné životní prostředí, kouření a nadmíra stresu způsobují tvorbu velkého množství volných radikálů, které nejsou často dostatečně neutralizovány pomocí přirozených antioxidantů, mezi které patří vitamíny A (častěji ve formě betakarotenu), C a E a stopové prvky selen a zinek z čerstvé zeleniny a ovoce.

Rizikové faktory infarktu myokardu

S akutním infarktem v mladém věku jsou spojena některá společná rizika. Tím hlavním je souběh rodinné zátěže (výskyt infarktu nebo mozkové příhody mezi rodiči či sourozenci) s aktivním kouřením. Mimo aktivní kouření je však významná i pasivní expozice tabákovému kouři, která je v tomto směru vysoce škodlivá. Jasné poselství tedy zní: pokud máte mezi blízkými příbuznými pacienty po infarktu, rychle zanechte kouření, případně vyhledejte odbornou pomoc pro odvykání kouření.

Proč jsou cigarety hřebíčky do rakve?

Jak již bylo uvedeno výše, kouření cigaret je nejčastějším rizikovým faktorem u mladých pacientů s infarktem myokardu. Kouření totiž podporuje shlukování (agregaci) a přilnavost (adhezi) krevních destiček (trombocytů) a navozuje tzv. prokoagulační stav (tendence ke zvýšenému srážení krve). Dlouhodobým kouřením také bývá narušena schopnost cév se roztahovat (tzv. vazodilatace) v závislosti na průtoku krve koronární tepnou.

Kouření cigaret má tedy jak prokoagulační, tak přímý toxický vliv na roztažnost koronárních tepen. Životní styl kuřáků a kuřaček cigaret navíc často zahrnuje další rizikové faktory ICHS, jakými jsou sedavý životní styl, obezita, požívání alkoholu a psychický stres. Tito jedinci mají většinou zvýšené hladiny celkového cholesterolu, hematokritu (větší množství červených krvinek), snížené hladiny „hodného“ HDL-cholesterolu.

Kouření je nejčastějším a nejrizikovějším faktorem u mladých nemocných. Na rozdíl od vyspělých evropských zemí a USA v ČR tento počet neklesá a bohužel narůstá zejména počet mladých kouřících žen. Riziko infarktu myokardu s počtem vykouřených cigaret výrazně narůstá – při počtu 1–15 cigaret denně je zhruba dvojnásobné, při počtu nad 25 cigaret za den až osminásobné oproti nekuřákům. Po zanechání kouření riziko infarktu myokardu postupně klesá k hodnotám srovnatelným s nekuřáky.

Muži pozor!

Dalším rizikovým faktorem je pohlaví. Riziko stoupá mezi 30. a 40. rokem zejména u mužů. Oproti ženám se u nich infarkt objevuje až čtyřikrát častěji, přestože i jejich protějšky jsou nyní ohroženější než dříve. U mužů také bývá častější výskyt poruchy metabolismu tuků (tzv. dyslipidémie), zejména vyšší hodnoty triglyceridů a nízké hladiny „hodného“ HDL cholesterolu.

Kromě výše zmíněných faktorů zvyšuje riziko také pití většího množství alkoholu, používání steroidních hormonů nebo anabolik, akutní zánětlivé onemocnění (viróza, angína), revmatické onemocnění nebo celiakie a u mladých žen také hormonální antikoncepce. Tyto rizikové faktory jsou u mladých lidí mnohem častější než u starší populace.

Významné se ukázaly rovněž vrozené poruchy krevní srážlivosti. Na ty je potřeba myslet hlavně u onemocnění žilní trombózou nebo u onemocnění tepen – tedy například i u infarktů. Kromě tradičních faktorů má významný vliv také již zmíněný oxidativní stres (zmnožení volných radikálů).

Metabolický syndrom – novodobý škůdce

Vysoce riziková je přítomnost metabolického syndromu. O metabolickém syndromu hovoříme, pokud jsou splněna alespoň 3 z 5 kritérií:

1. obvod pasu větší než 88 cm u žen a větší než 102 cm u mužů
2. triacylglyceroly větší než 1.7 mmol/l
3. HDL menší než 1.3 mmol/l u žen a menší než 1.0 mmol/l u mužů
4. krevní tlak větší než 130/85 mmHg nebo léčená hypertenze
5. glykemie větší než 5.6 mmol/l

Metabolický syndrom se vyvíjí postupně u osob, které mají vrozenou (genetickou) predispozici, při nevhodném životním stylu, nadměrném energetickém příjmu a nedostatečné pohybové aktivitě. Syndrom postupně vede k rozvoji cukrovky 2. typu a k předčasným komplikacím oběhového systému, jako zmíněná ateroskleróza, infarkt myokardu či mozková mrtvice. Nebezpečí metabolického syndromu je především v tom, že se člověk necítí nemocný, nic ho neomezuje v běžném životě a tím pádem nemá potřebu ani vůli dodržovat režimová opatření.

Ženy pozor!

Situace se v posledních letech bohužel kriticky zhoršuje také u žen – za poslední desetiletí přibylo v ordinacích o čtyřicet procent více pacientek. Po menopauze u nich dochází k poklesu estrogenů, které do té doby měly ochranný vliv na cévy a zvyšovaly hladinu "hodného" HDL cholesterolu. Zejména přibývá infarktů u mladších žen s typickou kombinací antikoncepce a kouření.

Rizika hormonální antikoncepce

Již několik desetiletí je zkoumáno riziko podávání hormonální antikoncepce u mladých žen na potenciální tepennou nebo žilní trombózu. Výsledky dosud provedených prací naznačují zvýšené riziko infarktu myokardu obzvláště u mladých žen užívajících hormonální antikoncepci, u kterých je přítomna kombinace i dalších rizikových faktorů. Kouření u mladých žen užívajících hormonální antikoncepci zvyšuje riziko úmrtí na ICHS až 13x. Také některé vrozené poruchy srážlivosti (tzv. primární trombofilie) mohou toto riziko ve spojitosti s hormonální antikoncepcí zvyšovat (např. mutace pro Faktor V, Leidenská mutace).

Dobrá zpráva na závěr

Dobrá zpráva je, že řadu příčin můžeme sami svým chováním ovlivnit – skladbou stravy a celkovým životním stylem dokážeme mnohdy více než pojídáním různých prášků.
Jedinci, kteří se o zdraví aktivně zajímají, mají infarkt v mladším věku jednoznačně méně. Vhodná prevence proti infarktu je pohyb, konzumace zdravé stravy, vyvarování se stresu i kouření a nutné je také hlídat hodnotu krevního tlaku a předcházet vzniku hypertenze.