02.11.2017
Andrea Vašáková
Výsledky Studie obsahu nutrientů v pokrmech školního stravování byly na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zveřejněny 2. října 2017. Krátce nato se jejich interpretace objevila na známých zpravodajských serverech. A ty se nezdráhaly použít ostřejší slova, protože školní jídelny z tohoto výzkumu, kterým se odborníci z Centra zdraví, výživy a potravin zabývali ve školním roce 2015/2016, nevyšly vůbec dobře.
Skoro polovina jídelen u testů propadla
Z 28 jídelen, které byly do studie zařazeny, jich pouze větší polovina splňovala výživové požadavky, které ukládá vyhláška o školním stravování (č. 107/2005 Sb.). Těch, které vaří školákům obědy s nesprávným poměrem živin, bylo celých 42 procent.
Pro děti ve věku 7–10 let, které byly cílovou skupinou tohoto výzkumu, byly analýzám podrobené pokrmy nevyhovující hned z několika hledisek. Zmíněných 42 procent nedosáhlo složením připravovaného jídla na stanovenou hranici energetické hodnoty. Ta má být podle uvedené vyhlášky 35 procent z celkového denního příjmu. Hranice 35 procent byla určující také pro obsah vybraných minerálních látek. I v tomto případě velká část zúčastněných jídelen pohořela.
Málo mědi, železa a hořčíku. A přesolené
Přibližně ve třetině jídelen byl obsah železa v průměrném obědě nižší než žádoucí, uvádí závěrečná zpráva studie. Deník upozornil také na nedostačující množství mědi a hořčíku. Naopak nadměrné bylo v posuzovaných obědech množství sodíku, což bylo zdůrazněno i na iDNES.cz. Studie prokázala, že se solí to přehánějí úplně všude, polovina jídelen solí obědy pro malé školáky dokonce dvakrát více, než je doporučeno.
Vápník? Nedosažitelný horizont
K obrovskému selhání jídelen došlo v případě vápníku, který je společně s vitaminem D nezbytný pro tvorbu kostí. Pro děti ve vývinu tedy extrémně důležitý. Doporučená denní dávka pro děti ve věku 4–10 let je Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovena na 800 mg. Pětatřicetiprocentní podíl na oběd je tedy 280 mg. Tohoto horizontu se ovšem dotkly pouze dvě z 28 sledovaných jídelen! Testované vzorky ale prý často neobsahovaly ani polovinu tohoto množství, uvedl Deník.
“Není to zase taková hrůza...”
A zřejmě právě proto, že tento alarmující deficit školních obědů média rozmázla, se 27. října 2017 na stránkách SZÚ objevilo vyjádření, že to s tím vápníkem není zase až tak hrozné. A to je v tomto dokumentu podloženo studií SISP04 z roku 2006. Ta monitorovala obvyklé výživové chování populačních skupin od 4 do 90 let, tedy to, jak se lidé, od těch nejmenších až po ty nejstarší, běžně stravují. A podle těchto výsledků prý není u dětí ve věku 7–10 let s vápníkem žádný problém. Doporučená denní dávka je dokonce mírně překročena. Zásadním zjištěním je přitom prý fakt, že obědem byl pokryt pouze 19% podíl celkového přívodu vápníku. Laicky řečeno, když se děti “dojí” přes den, nebude žádná katastrofa, když u výdejního okénka ve školní jídelně dostanou toho vápníku o něco méně.
Stačí snížit laťku?
A jsme u jádra pudla! Stačí aktualizovat vyhlášku, ponížit přehnané požadavky na obědy a je po problému. “Rázem by vyhovělo 75 % testovaných školních jídelen a situace by již nevypadala tak tragicky,” píše se ve vyjádření SZÚ. Kde je ale záruka toho, že budou mít všichni školáci možnost doplnit si vápník přes den tak jako ti “vzorní” z pozitivní studie SISP04?
Vedle ní jsou tu totiž studie další. A ty už ve prospěch dětí tak optimisticky nevyznívají, na což upozorňuje předseda Společnosti pro výživu a dětský lékař z Fakultní nemocnice Motol primář Petr Tláskal v článku publikovaném na webu Týden.cz.
A kromě toho je tu stále fakt, že se školní jídelny neřídí platnou legislativou a výživově podhodnocenými obědy ji do značné míry porušují. Je tedy správným řešením jít jim na ruku a snížit laťku, která je zřejmě až příliš vysoko?