Největší hrozbou pro srdce a cévy nejsou tuky, varují vědci

Nadměrná konzumace tuků, vzrůstající hladina cholesterolu a problém je na světě. To je scénář, o který se spousta lékařů dodnes opírá a před nímž své pacienty varuje. Brněnští vědci z Masarykovy univerzity ale výsledky svých výzkumů upozorňují na to, že daleko nebezpečnější než tuky jsou sacharidy. Ty nám mohou z hlediska rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění (KVO) uškodit mnohem více.

Nejvíce sacharidů, nejvíce problémů

Vědci se zaměřili na to, jak se stravují obyvatelé 42 evropských zemí a na to, jaký má jejich jídelníček vliv na zdraví ve smyslu již zmíněného rizika KVO. Po vyhodnocení 62 nejběžněji konzumovaných základních potravin vyšlo najevo, že onemocněním srdce a cév nejvíce trpí obyvatelé zemí, v nichž je nejvyšší meziroční spotřeba sacharidů. Tam, kde jedí hodně tuků a živočišných bílkovin, je naopak výskyt tohoto onemocnění nejnižší.

To ale samozřejmě neznamená, že se můžeme cpát tuky od rána do večera bez toho, aniž by nám hrozily nějaké zdravotní komplikace. Problém je spíše v tom, jak se sacharidy v našem těle chovají a co způsobují.

Čeho je moc, toho je příliš. U glukózy to platí dvojnásob

Když sníme potraviny bohaté na sacharidy (především rafinované cukry), dochází k tomu, že se v krvi shromažďuje velké množství glukózy. Ta je sice nepostradatelným zdrojem energie, ale v tomto nadlimitním množství může způsobit pěknou neplechu. V cévách totiž může tvořit vazby s proteiny, ze kterých pak mohou vznikat nebezpečná zánětlivá ložiska. A odtud už je jen kousek ke kornatění cév (ateroskleróze) a zmíněným KVO.

Jak je to tedy s těmi tuky?

Je až s podivem, že tuky vyšly z tohoto srovnání mnohem lépe. A to i přesto, že i tímto výzkumem bylo znovu prokázáno, že jejich nadměrná konzumace (zejména těch živočišných) představuje nejvyšší riziko v případě zvyšování hladiny cholesterolu.

Reputaci tuků pomohlo i to, že v zemích, kde je jejich spotřeba největší (v kombinaci s vysokým příjmem živočišných proteinů), je zároveň velmi dobrá dostupnost lékařské péče a výdaje na ni jsou značně vysoké. Tuky jsou ale podle brněnských vědců z hlediska rizika vzniku KVO k organismu šetrnější právě proto, že nemají žádný vliv na hladinu krevního cukru.

Co tedy jíst, aby bylo naše srdce zdravé

“Podle nejnovějších poznatků je potřeba nastavit stravu tak, aby výkyvy hladiny krevního cukru byly co nejmenší. Mezi základní živiny, které mají na hladinu krevního cukru vliv, a potažmo na vylučování inzulinu, patří především sacharidy, ale také některé zdroje bílkovin (například z mléčných výrobků). Jediné tuky tuto reakci nespouští,” říká nutriční specialistka Monika Bartolomějová ze sítě výživových poraden Nutriadapt Weight Management Clinic.

Sacharidy ano. Ale jen ty, které neškodí

Ze sacharidů bychom se měli vyhýbat těm jednoduchým, tedy cukrům. Celkově bychom měli množství sacharidů ve stravě snížit. “Volte jen ty, které mají nízký glykemický index a nízkou glykemickou nálož,” radí Monika Bartolomějová. Do této skupiny patří především neškrobová zelenina (např. brokolice, květák, celer, tuřín, ředkvičky, cibule, česnek, pórek, lilek, paprika, houby) a luštěniny.

I z bílkovin a tuků je potřeba vybrat ty správné

Zapomínat bychom podle Moniky Bartolomějové neměli ani na tuky, protože některé z nich jsou esenciální, tedy takové, které si naše tělo neumí samo vyrobit. “Zařazujte jak tuky rostlinné a jejich zdroje (olivový olej, vlašské ořechy, mandle, avokádo), tak ale i živočišné, jako například máslo nebo ghí (přepuštěné máslo). Důležitý je i příjem bílkovin, protože bez nich se rovněž neobejdeme. Mezi jejich zdroje patří maso, ideálně z volně se pohybujících zvířat, nebo mléčné produkty, se kterými to ale rovněž není potřeba nijak přehánět,” upozorňuje.

Jak na cholesterol? Jednoduše

Pokud chcete pozitivně ovlivňovat hladinu cholesterolu v krvi, zařazujte do jídelníčku mleté lněné semínko, vlašské ořechy a další zdroje omega 3 mastných kyselin (ryby, olivy, chia semínka, špenát, sóju atd.).

Název studie: Food consumption and the actual statistics of cardiovascular diseases: An epidemiological comparison of 42 European countries (více ZDE).