Předvánoční stres nebo pohoda u kafíčka? Ani jedno se nemá přehánět

Během posledních pár let rostou kavárny jako houby po dešti, stejně jako společenská prestiž toho, kdo se sveze s oblíbeností kávy a stane se baristou. Káva prostě táhne. Pro většinu z nás je její popíjení každodenním rituálem spojeným s odpočinkem a relaxací, což je v době předvánočního shonu více než vhodné.

Kromě oblíbenosti a společenské prestiže je tu ale ještě další hledisko - zdravotní. A vzhledem k tomu, že informací na téma káva a její vliv na lidské zdraví najdeme na internetu mraky, pojďme si je tedy trochu utřídit a podívat se na ně z odbornějšího hlediska.

V kávě není jenom kofein

Když se řekne káva, napadne nás jako první nejspíš kofein. Kromě něj ale káva obsahuje i další látky, které se podílejí nejen na její specifické chuti.

• Kofein - patří do skupiny purinových alkaloidů a dává kávě hořkou chuť. Vstřebává se především v žaludku a méně v tenkém střevě, což umožňuje jeho rychlou administraci k mozkové tkáni, kde působí stimulačně na náš nervový systém.

• Kahweol a cafestol - organické látky, které se vstřebávají ve střevě. Je jim přičítán možný podíl na zvýšení celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu, jedná se ale o minimální zvýšení, které by zdravému jedinci, který pije 2-3 šálky kávy denně, nemělo představovat zdravotní riziko. Naproti tomu je kahweolu a cafestolu přisuzován preventivní účinek před vznikem rakoviny. Bylo prokázáno, že mají protizánětlivý účinek, mohou se podílet na antioxidační ochraně organismu a mohou též aktivovat detoxikační mechanismy v těle.

• Kyselina chlorogenová - díky své struktuře má velmi silný antioxidační potenciál. Vzhledem k tomu, že se vstřebává ve střevě, byly jí připisovány preventivní účinky v případě vzniku rakoviny. Později se ale přišlo na to, že takto prospěšně může kyselina chlorogenová působit pouze u někoho. Střevní bakterie tuto kyselinu totiž přeměňují na další molekuly a její antioxidační účinky následně klesají.

• V pražených zrnech kávy lze dále nalézt také bílkoviny, minerální látky (hořčík, sodík) nebo vitamin E.

Káva a rakovina

Zatímco dříve se konzumace kávy považovala za rizikový faktor vzniku rakoviny, dnes už máme vědecké poznatky, které v případě tohoto onemocnění hovoří spíše v její prospěch. Významnou roli zde hrají zejména antioxidační látky, které aktivují také vnitřní antioxidační procesy. Důležité jsou i detoxikační mechanismy, které pak účinněji zbavují náš organismus toxických látek včetně různých kancerogenů. Dalšími odbornými studiemi bylo také prokázano, že káva působí protizánětlivě.

Protirakovinné účinky kávy byly pozorovány zejména u karcinomu jater a prsu. Pozitivní vliv byl pak zjištěn také u rakoviny polykacího ústrojí, karcinomů močového ústrojí či melanomů. Dřívější závěry a názory, že pití kávy podněcuje vznik rakoviny žaludku, slinivky a střeva, byly několika nejnovějšími studiemi vyvráceny. Zjistilo se totiž, že dřívější průzkumy nezohlednily při hodnocení výsledků vliv kouření, které je velmi silným rizikovým faktorem pro vznik těchto typů rakoviny.

Káva a kardiovaskulární systém

Zde se můžeme vrátit ke zmíněným organickým látkám kahweol a cafestol, které káva obsahuje a které se podílejí na zvyšování celkového a LDL-cholesterolu. Toto zdravotní riziko se dá ale výrazně snížit tím, že místo klasické kávy zvolíme kávu filtrovanou. Při použití papírového filtru totiž dojde k zadržení obou jmenovaných látek. Můžeme jim ale přičíst i plusové body, a to co se týče snižování hladiny lipoproteinu, který je velmi závažným rizikovým faktorem vzniku a rychlého rozvoje aterosklerózy (kornatění cév).

Studie prováděné za účelem zjistit vztah mezi konzumací kávy a krevním tlakem se shodují na tom, že vyšší krevní tlak může být kávou způsoben, a to zejména proto, že zvyšuje hladiny adrenalinu v našem organismu. Na druhou stranu ale některé výzkumy ukazují, že u lidí, kteří pijí kávu pravidelně ve velkém množství (více než 8 šálků denně), hypertenzní efekt kávy mizí. Jiné studie potvrdily, že při abstinenci pití kávy po dobu 9 týdnů došlo ke snížení tlaku krve jak u lidí s normálním tlakem, tak u lidí s mírně zvýšeným tlakem.

Dalším prokázaným nešvarem spojeným s popíjením kávy je zvyšování hladiny homocysteinu v plazmě. Jedná se o aminokyselinu, která vzniká v buňkách a následně se dostává do krve. Zvýšené hladiny homocysteinu jsou nebezpečné z hlediska již zmíněné aterosklerózy, jejíž vznik urychlují.

Káva a cukrovka

V případě cukrovky jsou výsledky vědeckých výzkumů o něco radostnější. Prokázaly totiž, že co se týče diabetu II. typu, může mít umírněné popíjení černé kávy pozitivní účinky. Spočívá to v tom, že kofein zvyšuje citlivost buněk k inzulínu (u diabetiků II. typu dochází naopak ke ztrátě citlivosti tkání vůči inzulínu). Kyselina chlorogenová navíc ovlivňuje vstřebávání a transport glukózy ze střeva a odsouvá ji i do vzdálenějších oddílů tenkého střeva, takže akutní zátěž organismu glukózou není tak velká.