S ketodietou zaručeně zhubnete. Může vám ale i dost uškodit

V posledních letech je ketogenní dietě věnována značná pozornost. Stala se populární jak mezi celebritami, tak i ve vědeckých kruzích při výzkumu vlivu stravy na naše zdraví a různá onemocnění. V souvislosti s odbornými poznatky se proto pojďme podívat na to, jaká zdravotní pozitiva a možná rizika tato dieta přináší.

Výživová doporučení ohledně příjmu sacharidů se liší. Doporučený denní příjem sacharidů se dle WHO (World Health Organisation) pohybuje mezi 45–65 % celkového denního energetického příjmu. Pokud bychom pro mladou aktivně žijící ženu zvolili hranici pro příjem sacharidů 55 % z celkového energetického příjmu, tak to znamená denní příjem sacharidů asi 260 g, přičemž by jednoduché cukry neměly tvořit více jak 10 %, tedy 26 g.

Snížit příjem sacharidů na minimum

Definice nízkosacharidových a ketogenních diet jsou odlišné. Obecně ale platí, že ketogenní dieta připouští konzumaci sacharidů maximálně do 50 g za den. O něco méně striktní je pak dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů, tzv. very-low carbohydrate diet, kdy je dovoleno konzumovat 50–100 g sacharidů denně. A nejbenevolentnější je nízkosacharidová dieta, myšleno i jako setrvalý způsob stravování a životní styl, která připouští konzumaci sacharidů až do 150 g za den.  

Došly sacharidy? Tělo začne čerpat energii z tuků a bílkovin

Pokud omezíme příjem sacharidů, dojde v našem organismu k velkým změnám. Především dojde k přesmyknutí našeho metabolismu. Vzhledem k tomu, že se sníží dodávka sacharidů, tak se náš metabolismus "přeorientuje" z glukocentrického (využívající především glukózu) na adipocentrický (využívající především mastné kyseliny a ketolátky). Hlavním energetickým zdrojem se stanou mastné kyseliny, pocházející z potravy a z našich vlastních tukových zásob, a ketolátky vytvořené opět z konzumovaných tuků, bílkovin a našich tukových zásob.

Je známo, že například červené krvinky jsou na glukóze, která vzniká štěpením zkonzumovaných sacharidů, zcela závislé. Neohrozí nás tedy zdravotně tak velké omezení příjmu sacharidů? Pokud jsme zdraví, tak ne. Ketolátky vznikající v játrech oxidací tuků putují následně do našeho krevního řečiště a dostávají se krví do různých tkání, které je dokáží velmi efektivně využít jako zdroj energie pro své správné fungování.

Tím pádem omezené množství přijímané glukózy naše tělo využije pouze právě tam, kde není možné využít alternativní zdroje energie, jako je tomu právě u červených krvinek. Omezená konzumace sacharidů navíc vede ke snížení celkové hladiny inzulinu v krvi, což aktivuje metabolickou dráhu opětovné tvorby glukózy z necukerných sloučenin v játrech (tzv. glukoneogeneze). Tento mechanismus pak "jistí" dostatečnou koncentraci glukózy v krvi.

Diabetici, pozor na ketolátky!
 

Další faktor, který by nás mohl vystrašit a od nízkosacharidové diety odradit, je tvorba ketolátek. Obzvláště pacienti trpící onemocněním diabetes mellitus vědí, že hladiny ketolátek je důležité sledovat. Jejich výrazné zvýšení totiž značí špatnou kompenzaci a může pro ně mít vážné zdravotní důsledky. 

Progresivní ketóza u diabetických pacientů je nekontrolovaná. Koncentrace ketolátek dosahují hodnot vyšších než 20 mmol/l a ketóza je navíc spojena s acidózou, při které dochází ke snížení pH krve. A to může rozvrátit rovnováhu vnitřního prostředí organismu.

Naproti tomu ketóza doprovázející nízkosacharidovou ketogenní dietu je organismem přísně regulovaná a kontrolovaná. Koncentrace ketolátek se pohybují do 7 mmol/l, protože mozek velmi efektivně využívá ketolátky jako zdroj energie v důsledku nízké nabídky glukózy a pH vnitřního prostředí se nemění. Některé studie navíc dokládají, že množství ketolátek v krvi je vyšší pouze v iniciační fázi ketogenní diety (tzn. 2–4 týdny). Jejich koncentrace následně klesá a po 10–12 týdnech je už jen mírně zvýšená – v porovnání s osobami dodržujícími ostatní známé diety.

Efektivní hubnutí není jediným benefitem
 

Pozitivní terapeutický efekt ketogenní diety byl prokázán ve vztahu k hubnutí, snížení rizika kardiovaskulárního onemocnění a zlepšení inzulinové rezistence. Ta předchází diabetu mellitu 2. typu a osvědčila se také při léčbě epilepsie. Příznivé účinky byly zaznamenány také u některých kožních či jiných neurologických onemocnění.

Co může ketogenní dieta pozitivně ovlivnit:

• Ketogenní dieta nahrazuje značnou část energetického příjmu ze sacharidů bílkovinami a tuky. Tím pádem nedochází během dne k velkému kolísání hladin inzulinu, což společně s konzumací proteinů a lipidů vede k déletrvajícímu pocitu nasycení. Předejdeme tak tzv. vlčímu hladu, který přichází po konzumaci potravin s vysokým glykemickým indexem a při němž zkonzumujeme většinou velké porce kalorického jídla.

• Omezení příjmu sacharidů vede také k omezení tvorby tukových zásob (lipogenezi) z glukózy, která není po jídle okamžitě zpracována jako energetický zdroj buněk. Naopak je stimulována lipolýza (odbourávání tuku uloženého v tukových buňkách), aby tělo mělo dostatek alternativních zdrojů energie (ketolátky). Omezením příjmu glukózy také zvyšujeme energetické nároky na její “znovutvorbu” v játrech. Důležitý je také fakt, že zpracování přijatých bílkovin je pro náš organismus energeticky náročnější než zpracování sacharidů.

• Bylo prokázáno, že ketogenní dieta má pozitivní vliv na snížení rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění. Při ketogenní dietě dochází ke snížení a normalizaci koncentrace triacylglycerolů a snížení koncentrace LDL-cholesterolu. V případě, že je konzumována strava bohatá na kvalitní polynenasycené mastné kyseliny (PUFA), je efekt ještě výraznější.

• Důležitý je i efekt redukce tělesné váhy. Některé vědecké práce uvádějí i výraznější snížení obvodu pasu, který je dnes považován za lepší ukazatel než BMI (Body Mass Index - index tělesné hmotnosti).

• Dále bylo prokázáno, že ketogenní dieta snižuje hladiny zánětlivých markerů a má tedy pravděpodobně protizánětlivý efekt, což opět snižuje kardiovaskulární riziko.

• U pacientů s diabetem mellitem 2. typu byl prokázán pozitivní efekt ketogenní diety na snížení koncentrace glukózy nalačno, glykovaného hemoglobinu a byla zaznamenána i vyšší citlivost vůči inzulinu.

Na zdraví se může podepsat i negativně. Ohroženy jsou hlavně ledviny
 

• Kritici ketogenní diety namítají, že tato dieta s sebou přináší riziko poškození ledvin. „Pro ledviny je zvýšený příjem bílkovin vždy rizikem, protože je zatěžuje. U zdravého člověka by neměl příjem bílkovin překročit 1 gram na kilogram váhy denně, ale s dietou postavenou na vysoce proteinových přípravcích je jasné, že to řada lidí překročí i několikanásobně,“ řekl iDNES.cz specialista na ledviny Vladimír Tesař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
  
  My k tomu za NUTRIADAPT pouze doplníme, že doporučený denní příjem bílkovin se různí podle míry fyzické zátěže: zdravý dospělý člověk, který příliš nesportuje - cca 1 g bílkovin / 1 kg hmotnosti,  lehce sportující dospělý  - cca 1,2 g / 1 kg hmotnosti, aktivní sportovec - cca 1,8 g / kg hmotnosti.
   
• Někteří odborníci proto doporučují pacientům s narušenou funkcí ledvin v důsledku diabetu 2. typu či hypertenze, aby se vyššího příjmu bílkovin v rámci ketogenní diety vyvarovali.
   
• Instantní výrobky kvalitní stravu nenahradí. K zátěži ledvin způsobené vyšším příjmem bílkovin je ještě potřeba dodat důležitou informaci. Toto zdravotní riziko hrozí zejména u komerčních ketodiet, které si můžete koupit na internetu. Instantní balíčky, které se zde prodávají, skutečně obsahují větší množství bílkovin, než které ledviny zpracovávají při běžné stravě. Bezpečnější je proto ketogenní dieta založená na stravě připravované ze skutečných potravin. Riziko související se zátěží ledvin je pak ještě nižší u low-carb high fat (nízkosacharidové a vysokotukové) stravy, která je založena na minimálním příjmu sacharidů a vysokém příjmu kvalitních tuků. Tento styl stravování se naopak ukazuje jako jeden z nejúčinnějších v boji proti obezitě a chronickým a civilizačním onemocněním.
   
• Dalším negativním důsledkem ketogenní diety může být tvorba ledvinových kamenů. Úvodní mírně zvýšená koncentrace ketolátek totiž může ovlivnit vznik a tvorbu kalcium-urátovového písku či kamínků, které jsou pak zodpovědné za ledvinové koliky.
   
• Existují také studie, které dokládají, že s tvorbou ketolátek souvisí ještě jeden případný nežádoucí efekt ketogenní diety, a to je zvýšená mobilizace vápníku z kostí. Ten se následně v krvi podílí na udržení stálého pH. Úbytek vápníku může přispět ke zvýšení rizika vzniku osteoporózy, rizikovou skupinou jsou v tomto případě zejména starší osoby a ženy po přechodu. Ty by tedy měly striktní ketogenní dietu absolvovat pod odborným lékařským dohledem. Člověk v produktivním věku, který se stravuje zdravě a a má dostatečné množství pohybu, se nemusí tohoto zdravotního rizika obávat.

Na druhé straně některé studie zabývající se dlouhodobým efektem ketogenní diety dokládají, že u zdravých jedinců nemá ketogenní dieta bohatá na bílkoviny zničující efekt na ledviny ani na kosti. A že konzumace bílkovin naopak zvyšuje hladiny hormonu IGF-1 (insulin-like growth factor 1), což je růstový faktor mající důležitou úlohu při tvorbě kostí.

Pokud jste zdraví, ketogenní dieta by vám ublížit neměla. Ale pozor na jo-jo efekt
 

Řada nejnovějších studií dokládá negativní vliv vysoké konzumace sacharidů, obzvláště pak jednoduchých cukrů, na naše zdraví.

Pokud se zdravý člověk rozhodne zkusit omezit příjem sacharidů na úroveň nízkosacharidové stravy, aby shodil pár kilogramů či jen vyzkoušel, jak se bude cítit, není pravděpodobně důvod k obavám o poškození zdraví. Je ale nezbytné dodržovat zásady pestré a vyvážené stravy plné vitaminů, minerálních látek, kvalitních tuků a bílkovin.

U ketodiety je velmi důležité také to, abyste při přechodu na méně striktní stravovací režim začali omezované sacharidy přidávat postupně. V případě, že se vrátíte k původním stravovacím návykům ihned, nevyhnete se obávanému jo-jo efektu.

V případě, že chcete vyzkoušet ketogenní dietu za účelem výraznější redukce hmotnosti či ji využít jako terapeutického nástroje u diabetu 2. typu nebo metabolického syndromu, bylo by nejvhodnější konzultovat vaše možnosti s odborníkem či lékařem a zahájit dietní program pod odborným (i laboratorním) dohledem.

Článek byl napsán v odborné spolupráci s Mgr. Zuzanou Chmátalovou a za použití níže uvedených zdrojů.

Paoli A, Rubini A, Volek JS, Grimaldi KA. Beyond weight loss: a review of the therapeutic uses of very-low-carbohydrate (ketogenic) diets. Eur J Clin Nutr. 2013; 67(8):789-96. doi: 10.1038/ejcn.2013.116. Epub 2013 Jun 26.

Westman EC, Feinman RD, Mavropoulos JC, et al. Low-carbohydrate nutrition and metabolism. Am J Clin Nutr 2007; 86:276–84.

Adam-Perrot A, Clifton P, Brouns F. Low-carbohydrate diets: nutritional and physiological aspects. Obes Rev. 2006; 7(1):49-58.

Manninen AH. Metabolic Effects of the Very-Low-Carbohydrate Diets: Misunderstood “Villains” of Human Metabolism. Journal of the International Society of Sports Nutrition. 2004; 1(2):7-11. doi:10.1186/1550-2783-1-2-7.

Dashti HM, Mathew TC, Hussein T, et al. Long-term effects of a ketogenic diet in obese patients. Experimental & Clinical Cardiology. 2004; 9(3):200-205.

Hartman AL, Vining EP. Clinical aspects of the ketogenic diet. Epilepsia. 2007; 48(1):31-42.

Santos FL, Esteves SS, da Costa Pereira A, Yancy WS Jr, Nunes JP. Systematic review and meta-analysis of clinical trials of the effects of low carbohydrate diets on cardiovascular risk factors. Obes Rev. 2012; 13(11):1048-66. doi: 10.1111/j.1467-789X.2012.01021.x. Epub 2012 Aug 21.