Test na Leidenskou mutaci: ano, či ne?

Čas od času proběhne médii zpráva o tom, že nějaká mladá žena či dokonce ještě nezletilá dívka zemřela v důsledku užívání hormonální antikoncepce. Ne vždy se z článku dá pochopit, že za smrt dotyčné nemohly jen pilulky nebo některá z jiných forem podávání hormonů, ale že prvotní příčinou byla vrozená porucha srážlivosti krve.

Tato porucha v kombinaci s antikoncepcí může vést k tomu, že se u ženy rozvine trombóza, která je jinak v jejím věku nepravděpodobná. Když se krevní sraženina uvolní, může způsobit plicní embolii nebo také mozkovou mrtvici, obojí smrtelně nebezpečné. Nemusí to rozjet jen antikoncepce, ale také třeba dlouhé sezení při dálkovém letu. Pokud se na problém přijde včas nebo se podaří embolii přežít, měli by lidé trvale užívat léky ředící krev.

Riziko je samo o sobě stonásobné

A proč jsou častými oběťmi právě mladé dívky? Vysvětlení je jednoduché – hormonální antikoncepci začínají ženy v naprosté většině poprvé užívat v mladém věku, a proto se u nich porucha a její fatální důsledky poprvé projeví právě tehdy. Řečeno čísly, udává se, že nejznámější z poruch, Leidenská mutace, zvyšuje riziko vzniku nebezpečné krevní sraženiny asi stokrát sama o sobě, v kombinaci s užíváním estrogenové hormonální antikoncepce se riziko ještě mnohonásobně zvyšuje.

Přesto, že jde o velice závažné riziko, nedělá se vyšetření na poruchy krevní srážlivosti plošně. Příčinou je vysoká cena v kombinaci s tím, že poruchy se přece jen vyskytují poměrně vzácně. To je ovšem relativní, protože Leidenská mutace postihuje pět až deset procent lidí, žen i mužů. V Česku by bylo záhodno věnovat problematice o to větší pozornost, že zdejší ženy patří mezi ty, které berou nejvíce hormonální antikoncepce na světě. Udává se, že ji užívá zhruba 54 procent žen, přičemž mezi dívkami mladšími dvaceti let je to dokonce osm z deseti.

Pane doktore, prosím, otestujte mě

Mezi ty, které se rizika spojeného s poruchami srážlivosti krve bály, patří například Pražanka Milena Klimešová. Sama pilulky dávno nebere a chrání se jinak, ale měla strach o svou dceru. Když jí bylo sedmnáct, probraly spolu bezpečné chování při sexu a ochranu před početím a shodly se na tom, že dívce by nejvíce vyhovovala hormonální antikoncepce, protože je nejspolehlivější. „Poprosila jsem proto našeho společného gynekologa, aby jí nechal vyšetřit na Leidenskou mutaci, protože jsem o tomto riziku věděla. Moje matka zemřela na plicní embolii, ačkoli jsem nevěděla, proč se u ní vyvinula,“ vysvětluje žena, kterou však lékař překvapivě odbyl, ačkoli počítala s tím, že vyšetření zaplatí a potřebovala pouze doporučení. Podle doktora se podobné vyšetření dělá jen u závažného podezření na poruchy srážlivosti.

Matka s dcerou se odbýt nenechaly a lékaře změnily. Nový doktor jim vyšetření rozhodně doporučil. Nejen na Leidenskou mutaci, ale i na několik méně častých poruch srážlivosti krve. Zaplatily něco přes dva tisíce korun. „Ukázalo se, že dcera poruchu nemá, ale rozhodně to nebyly vyhozené peníze, naopak, jsem mnohem klidnější,“ dodává paní Klimešová.

Na vyšetření některé zdravotní pojišťovny přispívají několik set až jeden tisíc korun. Preventivně se toto vyšetření doporučuje přinejmenším u příbuzných v první linii, pokud se v rodině vyskytla tromboembolická nemoc pod 45 let věku.