22.12.2015
Anna Tobiášová
Jak si užívat Vánoce a nepřibrat? Pokud nepotřebujete vyloženě modelkovské míry, můžete si o Vánocích občas dopřát více než obvykle, aniž byste si to nějak zvlášť vyčítali. V praxi to znamená, že si klidně můžete dát i porci kapra se salátem nebo třeba krocana na návštěvě u tchyně na Boží hod. Ale už si nepřidávejte, nejezte pod stromečkem cukroví nebo chlebíčky a případný hutný oběd během dalších svátečních dnů doplňte už jen velmi lehkou večeří – například zeleninovou polévkou.
Pokud si skutečně nemůžete dovolit dát si byť jediné takhle vydatné jídlo, dejte si zdravější a dietnější variantu – tedy například bramborovou kaši s přírodním filé, kousek krocana se zelím, ale už bez knedlíků a podobně.
U hlavních jídel je to celkem snadné, ale čím nahradit cukroví? Lze upéct třeba cukroví nízkokalorické, s menším množstvím cukru, vyrobené z celozrnné mouky a podobně. Jen musíte počítat s tím, že jeho výroba bývá pracnější, například s těstem z celozrnné mouky oslazeným přírodními sladidly se hůře pracuje. Nicméně se vyplatí přípravě věnovat čas, protože chuťově bývá takové cukroví povedené, a navíc je výživově hodnotnější.
Možná i to je dobrý důvod zkusit následující tip: Kousky čerstvého ovoce namáčejte v rozehřáté kvalitní čokoládě, rozhodně volte druh s nejméně 50 procenty kakaa. Takto namočené ovoce napíchejte na špejli a nechte je v ledničce ztuhnout. Jeden takový kousek bude mít maximálně 60 kilojoulů, což je zlomek energetické hodnoty skutečného cukroví.
Zvláštní pozornost zasluhuje alkohol – takový domácí vaječný koňak bohužel žádnou dietní alternativu nemá, kupované smetanové likéry jsou kalorické v podstatě úplně stejně. Když si chcete před jídlem připít, raději volte suché víno nebo nějaký hořký aperitiv.
Přese všechnu snahu člověk o svátcích většinou něco přibere. Pokud se však přejídá pouhých pár dnů a přibere maximálně kilo až tři, tělo se jich po návratu k normální stravě většinou dokáže bez potíží samo zbavit.
Je také otázkou, zda za pár zimních kil navíc mohou jenom Vánoce a s nimi spojené hodování. Není to přirozený jev související s pradávnou potřebou ukládat si tukové zásoby v těle na krutou zimu? Lékaři to nevylučují, ale na druhou stranu upozorňují, že dneska už je všechno jinak a záleží především na lidech samých.
Existuje takzvaná termogenní teorie regulace příjmu potravy, která mimo jiné tvrdí, že například za veder či při horečce člověk jí mnohem méně, protože na jídlo nemá chuť, kdežto v zimě toho sní víc. Zastánci této teorie vycházejí z toho, že vliv teploty se projevuje na určitých receptorech v hypotalamu (část mozku), které regulují vztah člověka k potravě. Na druhou stranu je pravda, že v dnešní době, kdy mají supermarkety otevřeno dokonce nonstop, už tento anachronismus, který našim předkům pomáhal přežít mrazy a nedostatek potravy, nemá valný smysl. Zkrátka a dobře, dneska už vlastní tukové zásoby na zimu nemají opodstatnění. Zatímco lidé v pravěku, ale třeba i před dvěma sty lety se jich během předjarního hladového období zbavili, dneska kvůli tomu ženy drží mučivé diety.