Proč jsou umělá sladidla horší než cukr?

Rozdělení sacharidů

• jednoduché cukry neboli monosacharidy se okamžitě po snědení vstřebávají a jsou okamžitým zdrojem energie. Proto se jim často říká rychlé cukry. Hlavní představitelé jsou glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr).
• disacharidy – hlavním představitelem je řepný cukr (sacharóza). Tento cukr se stal nedílnou součástí našich životů a nalezneme ho v obrovském množství potravin. Ještě sem patří maltóza (ječný slad), který obsahuje pivo a vede velmi rychle k tloustnutí. A dále laktóza (cukr mléčný), který je častou příčinou trávicích obtíží.
• oligosacharidy – jsou přítomny především v luštěninách a bývají zdrojem nadýmání, protože naše tělo nemá enzymy na jejich zpracování. Luštěniny se proto musí namáčet a dlouho vařit, ideálně s bylinkami.
• polysacharidy – za nejznámější lze považovat (brambory, obiloviny a výrobky z nich, rýže), říká se jim také škroby. Jejich trávení probíhá nejdéle, a proto se jim často říká pomalé cukry. K polysacharidům zařazujeme i nestravitelnou vlákninu. I když není stravitelná, je pro naše zdraví velice důležitá. Urychluje postup konzumovaného jídla střevy, čistí střevo od nečistot a pomáhá pocitu nasycení.

Jaké cukry (sacharidy) jíst

Důležité je, že sacharidy z našeho jídelníčku zmizet nesmějí. Důležité je, vyhýbat se nevhodným. A těmi jsou jednoduché cukry jako monosacharidy a disacharidy. Fruktózu (disacharid) si můžete dopřát v podobě ovoce buď dopoledne nebo po sportovní aktivitě, kdy rychle doplní energii. Oligosacharidy pro nás a naše tělo mají malý význam, takže nevadí, když je konzumujeme. Naopak polysacharidy by náš jídelníček obsahovat měl, ale pozor, je důležité je konzumovat ve správném množství a ve správný čas během dne. Z polysacharidů vybírejte hlavně neloupané a celozrnné varianty – rýži, těstoviny, kuskus, bulgur, brambory a vyzkoušejte určitě také na živiny bohatou quinou, pohanku a jáhly. Velikost porcí proberte se svým poradcem. Polysacharidy jsou totiž poměrně kalorické a poměrně snadno vám zařídí nějaké to kilo navíc.

Co jsou umělá sladidla

Jsou to látky sladké chuti, které jsou náhradou pro diabetiky za sacharózu (řepný cukr). Část těchto uměle vytvořených látek se používá při výrobě DIA potravin. Výrobky, které jsou slazeny umělými sladidly jíst nemusíme, pokud nejsme diabetiky. Jejich nadměrná konzumace není vhodná, protože obsahují více chemických látek.

Proč je výrobci používají a proč se umělým sladidlům vyhýbat?

Umělá sladidla umožňují osladit potraviny bez zvyšování jejich energetické hodnoty. Toto je v pořádku a nelze nic namítat. Ale jsou také používány, aby potravinám vrátily chuť, kterou během výroby ztratily. Výrobcům také umožňují snížit množství základních surovin. Toto už moc v pořádku není. Proč kupovat potraviny, které jsou bez chuti a ta jim je uměle dodávána. A také jsou ochuzovány o své základní složky.

Kdy je můžeme do jídelníčku zařazovat

Umělá sladidla do našeho jídelníčku můžeme v přiměřeném množství zařadit, ale pokud netrpíme cukrovkou, není vůbec důvod. Jsou to látky chemického původu, které nejsou tělu vlastní.

Druhy umělých sladidel

Aspartam – obsahuje fenylalanin. Nesmí jej tedy užívat lidé, kteří mají fenylketonurii (jedna z vrozených odchylek metabolismu).

Sacharin – nedoporučuje se dětem a těhotným ženám.

Umělých sladidel je daleko více jako např. cyklamát, který je v některých zemích úplně zakázán. Za relativně bezpečné sladidla se dají považovat sorbitol, xylitol a jim podobné látky.

Alternativy k cukru a umělým sladidlům

 

Např. Stévie. Je ceněna kvůli jejím léčivým účinkům a hlavně kvůli vysoké sladivosti. Jako první ji používali ke slazení svých pokrmů domorodí obyvatelé Jižní Ameriky. Mimo jiné má vliv na pálení žáhy, cukrovku, může být používána jako ústní voda. Další alternativou může být například med nebo javorový sirup. Ale pozor, i med a javorový sirup mají vysokou kalorickou hodnotu! 

A co na závěr?

Je třeba říci, že sacharidy jako takové nelze z našich jídelníčků vyloučit. Jsou naší přirozenou potravou. Ale musíme si vybrat ty správné a těm méně zdravým a nezdravým se velkým obloukem vyhnout.