Za oslabenou imunitu mohou kratší dny i nedostatek čerstvého vzduchu
10.10.2017
Andrea Vašáková
Po romantickém babím létě přichází klasický podzim. Ucpaný nos, škrábání v krku a počasí, že by psa nevyhnal. To, že většinu z nás na podzim skolí viróza, má hned několik důvodů.
Zasloužený odpočinek na dovolené a spousta vitaminu D načerpaného ze sluníčka. Po létě bychom měli být odpočatí a plní energie. Opak bývá většinou pravdou. Mnohým z nás se nevyhne podzimní únava a nějaké to nachlazení či chřipka.
S koncem léta přichází výrazné ochlazení. To je pro náš organismus určitý stresový faktor, který vede k dočasnému oslabení imunitního systému. Se změnou venkovních teplot se imunitní systém vyrovnává zhruba dva až tři týdny. A právě během tohoto adaptačního období jsme mnohem náchylnější k různým infekcím.
Uvnitř teplo, venku zima
Pokles teplot navíc nahrává i některým patogenům (choroboplodný zárodek nebo původce nemoci), které mohou v chladnějším prostředí mohem déle přežívat a tiše vyčkávat, než nás polapí do svých spárů. Podzim je také obdobím, kdy se začíná topit. A to je další živná půda pro tyhle mikroškůdce, kteří ovšem dokážou nadělat velkou paseku. Znáte to, na jednom konci “open space” kanceláře začne prskat jeden kolega a do pár dnů jich prská dalších pět. Čím to je?
V místnosti cirkuluje suchý teplý vzduch. Nejen, že vzduchové filtry klimatizací nejsou schopné zachytit například virové částice, ale suchý vzduch neprospívá ani našim sliznicím. Teplý vzduch bez přirozené vlhkosti naše sliznice vysušuje a připravuje je o jejich schopnost bránit se proniknutí patogenů do organismu.
Chybějící vitaminy bychom měli dohánět potravou
To, že záleží na tom, co jíme, platí v případě imunity dvojnásob. Na podzim a v zimě se totiž skladba našeho jídelníčku výrazně mění. Dostáváme do sebe mnohem méně vitaminů, minerálů i antioxidačních látek. A tím se naše odolnost vůči případnému onemocnění značně snižuje. Bylo například zjištěno, že při nedostatečném příjmu selenu a vitaminů v potravě dochází i ke snadnější mutaci viru chřipky v organismu. A tím se zvyšuje riziko a snadnost opětovné infekce.
Hurá do školy! Hurá bacily!
Nový školní rok. Sdílení dramatických zážitků z letních prázdnin, ale také královské dělení bacilů. Naše dítka se po delší době odříznou od dovádění v rodinném režimu a čelí dennodennímu setkávání se spolužáky a s desítkami dalších křiklounů z celé školy. A nastává podobná situace jako ve zmíněném “open spacu”. A nedejbože, když se začne topit… Každý z nás si jistě pamatuje na to, když nás učitelé přestávku co přestávku nutili příjemně vyhřátou třídu pořádně vyvětrat. A to i v zimě, když mrzlo až praštělo! Nenáviděli jsme je za to, ale zřejmě věděli, proč to dělali.
Kýchnutí, které strhává střechy a láme komíny
Po letních hicech jsme zhýčkaní a chladnějšímu vzduchu se na podzim záměrně vyhýbáme. Proto trávíme daleko více času v teple domova než venku na čerstvém vzduchu. To je další plus pro zákeřné bacily. A těm se samozřejmě skáče z jednoho hostitele na druhého mnohem lépe v deset metrů dlouhém obýváku než v obrovském parku. Když k tomu přičteme fakt, že řada infekčních onemocnění se šíří kapénkami a aerosolové částice vzniklé kýcháním nebo smrkáním mohou dosahovat rychlosti až 30 m/s (v přepočtu 110 km/hod), tedy rychlosti větru, který rve střechy, láme komíny a stožáry, je napadnutí bacilem téměř nevyhnutelné.
Kratší dny nám nesvědčí
Dalším významným faktorem, který se může podílet na oslabení imunity a zvýšené únavě v průběhu podzimu a zimy, je zkracování dne. S tím úzce souvisejí změny v hladinách hormonu melatoninu a také vitaminu D. Vitamin D můžeme přijímat potravou, ovšem značná část tohoto vitaminu se nám tvoří v kůži díky přímému kontaktu se slunečními paprsky. Během podzimu, a především pak zimy, se ale sluníme výrazně méně. A pokud příjem “déčka” nesuplujeme vhodnou stravou (viz minulý článek o vejcích), dochází k jeho nedostatku. Mimo jiné významné fyziologické funkce je tento vitamin důležitý i pro správnou činnost našeho imunitního systému.
Hormon melatonin řídí naše biologické hodiny, je signálem pro spánek a je také součástí řízení ročního rytmu. Melatonin se tvoří pouze s nástupem tmy, a proto se v našem organismu díky kratším zimním dnům tvoří po delší čas. Podle posledních studií je melatonin spoluzodpovědný za zlepšení imunitních funkcí, čímž se náš organismus snaží kompenzovat vliv chladného počasí a možný nedostatek vitaminů v potravě. Tyto závěry ale zatím nejsou zcela potvrzeny.
Jsou nemoci, které nás trápí v zimě častěji
Zajímavostí je, že byl prokázán i významný vztah některých onemocnění k zimnímu období. Na sklonku roku se v našem těle kumuluje více látek, které zprostředkovávají zánět. Ty jsou podpořeny zvýšenou tvorbou genů s touto prozánětlivou informací. Tzv. polygenními zánětlivými onemocněními, která nás potrápí především v zimě, tak mohou být např. kardiovaskulární, autoimunitní (revmatická artritida) nebo psychiatrická onemocnění (sezónní afektivní porucha).
Článek byl napsán ve spolupráci s Mgr. Zuzanou Chmátalovou a za použití níže uvedených zdrojů.
Altizer S, Dobson A, Hosseini P, Hudson P, Pascual M, Rohani P. Seasonality and the dynamics of infectious diseases. Ecol Lett. 2006; 9(4):467-84.
Kanikowska D, Sugenoya J, Sato M, Shimizu Y, Inukai Y, Nishimura N, Iwase S. Seasonal variation in blood concentrations of interleukin-6, adrenocorticotrophic hormone, metabolites of catecholamine and cortisol in healthy volunteers. Int J Biometeorol. 2009; 53(6):479-85. doi: 10.1007/s00484-009-0236-1.
Dopico XC, Evangelou M, Ferreira RC, Guo H, Pekalski ML, Smyth DJ, Cooper N, Burren OS, Fulford AJ, Hennig BJ, Prentice AM, Ziegler AG, Bonifacio E, Wallace C, Todd JA. Widespread seasonal gene expression reveals annual differences in human immunity and physiology. Nat Commun. 2015; 6:7000. doi: 10.1038/ncomms8000.
Lofgren E, Fefferman NH, Naumov YN, Gorski J, Naumova EN. Influenza seasonality: underlying causes and modeling theories. J Virol. 2007; 81(11):5429-36.
Hayes CE, Nashold FE, Spach KM, Pedersen LB. The immunological functions of the vitamin D endocrine system. Cell Mol Biol (Noisy-le-grand). 2003; 49(2):277-300.
Dowell SF. Seasonal variation in host susceptibility and cycles of certain infectious diseases. Emerg Infect Dis. 2001; 7(3):369-74.
Carrillo-Vico A, Guerrero JM, Lardone PJ, Reiter RJ. A review of the multiple actions of melatonin on the immune system. Endocrine. 2005; 27(2):189-200.
