Strava dítěte a strava dospělého? V tom by měl být sakra rozdíl!

Začneme postupně a podíváme se na to, jaké by měly být zásady stravy v nejmladším věku života. Dítě se od narození dynamicky vyvíjí a roste. A nedostatky ve výživě mohou negativně ovlivnit vývoj organismu i jeho zdraví, a to následně i v dospělém věku. U kojenců je nejpřirozenějším zdrojem výživy mateřské mléko. Obsah všech živin a ostatních důležitých látek pro správný vývoj a růst je v něm zcela dostačující. Pokud kojené dítě dobře prospívá a matka má dostatek mléka, doporučuje se kojení v maximálně možné délce. S tím, že během 6. měsíce věku dítěte je dobré zavádět také pravidelné příkrmy.

Novorozenci: Od mateřského mléka po kaši
 

V případě nedostatečnosti kojení je možné dle doporučení ESPGHAN (Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu) a EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) zavést nemléčné příkrmy od konce 4. měsíce věku dítěte. Pokud z nějakého důvodu kojení možné není vůbec, je nutné v prvních 3 měsících zavést náhradní mléčnou novorozeneckou stravu vhodnou pro daného novorozence. Objevení zoubků u dítěte je signálem, že tělo potřebuje pro svůj vývoj i další živiny. A je tedy dobré kromě kojení zavést i příkrmy v podobě kaší a mixované stravy, která podle stáří dítěte může (a později musí) obsahovat i kousky. Jídlo by mělo obsahovat různé druhy zeleniny, ovoce, ale i žloutek, maso a oleje. Vyvarovat bychom se měli soli, cukru a různým kořenícím přípravkům. Je důležité, aby si dítě zvyklo na přirozenou chuť jednotlivých surovin.

S kojením to není tak jednoznačné
 

Studie prokázaly, že kojení je prevencí rozvoje alergických onemocnění pro další období života. Ovšem na druhou stranu oddalování expozice (vystavení dítěte případným alergenům) a restrikce (vědomé omezování styku s potenciálně alergenními potravinami, např. lepek nebo laktóza) kojence vede v rozvinutých zemích k vyššímu výskytu potravinových alergií a autoimunitních onemocnění, jako např. celiakie. Správný rozvoj imunitního systému a imunitní tolerance vyžaduje opakovanou expozici alergenům z vnějšího prostředí v kritickém období, které je označováno jako tzv. okno imunologické tolerance. Toto období začíná nejdříve v 17. týdnu a končí 26. týdnem biologického života dítěte.

Batolata a předškoláci: Rostou a sílí, to znamená bílkoviny
 

Výživa batolat a dětí v předškolním věku by měla reagovat na vývoj a růst daného dítěte. Děti v tomto věku nejen rostou, ale především také velmi sílí. To znamená, že se zvyšuje podíl jejich svalové hmoty, a proto potřebují dostatek kvalitních a plnohodnotných bílkovin. Děti mezi 3. a 4. rokem věku by měly dostávat dávky asi 40–50 g masa za den, děti do 6 let pak 60–80 g masa za den. U výrobků z masa je nutné hlídat obsah soli, který je u zpracovaných masných potravin většinou výrazně vyšší, než je pro děti zdravé.

Se solí opatrně
 

Vysoký příjem soli (respektive sodných iontů) i v tomto věku navíc negativně ovlivňuje riziko pozdějšího rozvoje hypertenze (zvýšený krevní tlak). WHO (World Health Organisation) ve svých doporučeních upozorňuje na to, že příjem soli by měl být co nejnižší. Horní hranice příjmu pro předškolní a školní děti je 2 g soli za den, maximální příjem pro dospělé je pak 5 g soli za den (pro představu: 1 čajová lžička je cca 7 g soli). Hranice pro děti do 4 let stanovena není, příjem by měl být minimální. Při úvahách nad příjmem soli (tedy NaCl) je nutné uvědomi si, že sodík se přirozeně nachází v celé řadě potravin. Nikoli jen v kuchyňské soli, která se přidává do výrobků a pečiva, nebo si s ní solíme uvařené jídlo. Bohatým zdrojem sodíku jsou například brambory, některé luštěniny, ryby nebo slepičí vejce. I tento přirozený obsah sodíku se totiž počítá do celkového denního příjmu.

Naučte děti pít vodu
 

Pro děti je velmi důležitý také dostatečný příjem vápníku, fosforu a k tomu i vitaminu D, aby byla zajištěna dobrá mineralizace kostí a správný růst. Omezit bychom měli i příjem slazených nápojů, které se mohou u dětí podílet na vzniku a rozvoji obezity a diabetu.

Místo různých šťáv a limonád je lepší naučit děti pít vodu nebo neslazený ovocný čaj. Ke svačině můžeme přidat porci ovoce, která sice obsahuje také cukry, ovšem společně s vlákninou a vitaminy a bude proto mnohem zdravější náhradou za sladkou limonádu.

Školáci si více všímají toho, jak se jí doma
 

Děti školního věku si významně všímají toho, jak se jí doma, a tyto návyky si následně osvujují. Podle vzorců nastavených doma si tedy vytváří své vlastní, které je pak budou ovlivňovat po celý život. Negativní dopady může mít přílišný shon a nedostatek času nebo rozptylování se během jídla, například televizí či knížkou.

Aspoň jednou denně v klidu a hlavně spolu
 

Pro ideální nastavení modelu stravování u dětí se doporučuje, aby rodina stolovala společně a v klidu alespoň jednou za den. A aby skladba jídel byla pestrá a vyvážená. Dále je také dobré dbát na pravidelný pitný režim. Bylo prokázáno, že ranní nedostatečný příjem tekutin může vést k velmi mírné dehydrataci, což může způsobit u dětí zvýšenou únavu, nepozornost nebo bolest hlavy. Rychleji jim vysychají sliznice a zvyšuje se tím riziko infekce dýchacích cest, může se vyskytnout i zácpa. Prevencí všech těchto obtíží by měl být ranní příjem alespoň 250 ml tekutiny (nejlépe vody) a následný pravidelný pitný režim během dne.

Strava školních dětí by měla být pestrá s dostatečným příjmem vitaminů a minerálních látek. Naopak by se měly vyvarovat konzumaci sladkostí, které jsou plné cukru a často i tuku, čímž zvyšují riziko obezity, cukrovky a zubního kazu. Dětem bychom neměli podávat ani příliš smažených jídel a uzenin, které kromě přídatných látek obsahují také velké množství soli.

Puberta? Kluci a holky to mají s jídlem jinak
 

Výživa v dospívání už pak musí kopírovat fyziologické nároky daného jedince a více se také projevují mezipohlavní rozdíly. Důležitý zůstává dostatečný příjem vápníku kvůli zdraví kostního aparátu. U dívek se mohou objevit zvýšené nároky na příjem železa kvůli jeho ztrátám v průběhu menstruace. U chlapců je naopak důležitý dostatečný příjem vitaminů skupiny B pro správný vývoj svalové tkáně.

Šidit bychom se neměli ani v dospělosti. A jíst adekvátně ke svému rytmu
 

Po ukončení vývoje a růstu organismu v dospělosti bychom měli dbát především na kvalitu přijímané potravy, její vyvážené složení a také na to, aby adekvátně odpovídala našemu životnímu rytmu i energetickému výdeji. Jak v průběhu času naše tělo stárne a opotřebovává se, je opět nutné to zohlednit v jídelníčku. Organismus staršího člověka již potřebuje, vzhledem k častému úbytku funkční svalové hmoty, menší množství energie, ale při zachování vyrovnaných poměrů jednotlivých složek potravy.

Jíst zdravě a mít kvalitní život i ve stáří
 

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že nezáleží až tak na období života, ve kterém se zrovna nacházíme. Strava je pro naše zdraví a kvalitní život totiž důležitá vždycky. A všechno se nám to celý život pěkně sčítá.

Čím kvalitněji a vědoměji se budeme stravovat a pečovat o své celkové zdraví, tím více oddálíme fyzická trápení v podobě civilizačních, neurologických onemocnění či problémů s pohybovým aparátem. A náš život tak bude kvalitnější a bohatší.

Článek byl napsán v odborné spolupráci s Mgr. Zuzanou Chmátalovou a za použití níže uvedených zdrojů.

Ivarson A, Hernell O, Stenlund H, Persson LA. Breast-feading protect against celiac dinase. Am J clin Nutr 2002; 75: 914-921.

European Food Savety Authority (EFSA), EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Scientific opinion on the appropriate age for introduction of complementary feeding of infants. EFSA Journal 2009; 7:1423.

Agostoni C, Decsi T, Fewtrell M, et al. ESPGHAN commmitee on Nutrition. complementary feeding: a commentary by the ESPGHAN Commitee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2008; 46:99-110.

Norris JM, Barriga K, Klingensmith G, et al. Timing of initial cereal exposure in infancy and risk of islet autoimunity. JAMA 2003; 290:1713-1720.

Publikace Společnosti pro výživu: Výživa a potraviny pro zdraví z. s., Praha 2016. ISBN 978-80-906659-0-3.

Doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat, Česko – Slovenská Pediatrie 2014; 69(1):1-3.